Při pohledu na Alterii, je známo, že není zrovna starým dítětem noci. Ještě nedávno, se mladičká Alteria proháněla v sedle svého milovaného koně, kterého dostala od svého otce jako dar a užívala si všedních dnů se svojí rodinou. Narodila se do rodiny rytíře Marca Calvera Lady Valterie Calver, kde byla prvorozeným a jediným dítětem. Matka byla šťastná že má dceru a její otec? Nebránil se tomu, měl své plány do časů budoucích, kterých se chtěl držet. Lady Calver se snažila Alterii naučit dvorní etiketu, nesměla chybět ani hra na hudební nástroj, kterým se stal klavír a otec plánoval co se bude s jejich dcerou dít dál. Všechno vypadalo tak idylicky. Rodina Calverových byla na první pohled šťastnou rodinkou. Alterii se dostalo řádné výchovy, aby se z ní mohla stát řádná mladá lady, která by se v budoucnu mohla provdat do dobře zajištěné šlechtické rodiny a přesto tu byl i otec, který dívku rozmazloval a učil jí tak, jak by učil syna, kdyby nějakého měl. S pobavením sledoval, jak si dívka hraje s dřevěným mečem a opičí se po svém otci. I proto jí začal učit jízdou na poníkovi. Bylo zde pár pádů, rozbitých kolenou a modřin, ale očividně ani to malou dívku, ani otce neodradilo od jejich dovádění. Očividně ani matka, která na to z části hleděla s nevolí, ale zčásti i s pobavením, jim v tom nemínila bránit. Bylo zajímavé sledovat jejich malé děvčátko, jak se rozvíjí. Jak se učí být vzornou lady i synem, který Marco Calver nikdy neměl. Jak šel čas, začal Marco učit děvčátko i střelbu z luku, ve které se děvčátko snažilo zdokonalovat. Marco ve své dceři viděl potenciál, viděl v ní sám sebe a byl hrdý na to co dokázal. Vztah mezi nimi byl svým způsobem jiný, než u ostatních malých dam. Malému děvčátku to nestačilo, bylo houževnaté, chtělo toho zvládat víc, chtělo být vším co si usmyslí. Proto se Marco rozhodl naučit Alterii, střelbu z luku z koňského hřbetu. Nadšení děvčátka bylo očividné, ale matka byla v tomhle ohledu opravdu proti. Lady Calver nechtěla, aby v tom dál pokračovali a tak i přes zákaz matky dělali tyhle věci potají. Zdálo se, že když zvládá obě věci s přehledem, že spojit to bude o to jednodušší. Nebylo tomu tak a tvrdý trénink, pod vedením Marca byl přínosný. Z Alterie se stávala mladá, krásná žena, která byla nejen kopií své matky, při plesích a slavnostech, ale i kopií svého otce, který z ní ve volných chvílích dělal dobrého lukostřelce. Lady Claver ji nutila na plesy nosit ty drahé a načančané šaty, které byly tak nepohodlné a nepříliš pěkné účesy. Matce se chtěla zavděčit, tak jako otci se kterým svůj vztah prohlubovala mnohem více, než s matkou. Plesy byly, ale pro Lady Calver důležité a museli být i pro mladou lady. Její vystupování bylo tip top, muselo všechno sedět a po boku své matky poznávala všechna úskalí a nástrahy tohoto světa. Její myšlenky, ale byly vždy stočené jinam. Chtěla cítit volnost, být v sedle svého koně a po boku svého otce, který celý ples byl v pánské společnosti a domlouval obchody a sňatek mladé Lady. Již té době bylo na Alterii poznat, že děvče není úplně v pořádku. Proto její matka chtěla, aby se držela blízko ní a nedělala nic, co by ji mohlo ublížit. Každý si všímal toho, že její pokožka byla bílá jak sníh a únava v jejím obličeji znatelná. Matka se snažila vždy vysvětlit, že se jedná jen o únavu z nedostatku spánku. Zdraví mladé Alterie řešila s doktorem a nebyla jediná, i její otec naléhal, aby ji pomohli a ona mohla usednout zpátky do koňského sedla. Lady Calver, začala vyčítat Marcovi, že za tu nemoc může on a jeho nesmyslné tréninky, že z Alterie nikdy nebude kluk, kterého tak vždy chtěl. Hádky byly na denním pořádku a mladou Alterii to spíše vysilovalo, než aby jí to pomohlo. Oba se báli o život své prvorozené a jediné dcery, snažili se být těmi nejlepšími rodiči, ale strach jim zastínil normální myšlení a tak byli na nože. Poslední dny mladé Alterie se blížily, nikdo však netušil, že na posledním plese si mladou Alterii vyhlédla Manoa de Argeș. Byla známá tím, že se bavila utrpením lidí.  Vyptávala se na ni, zjišťovala si okolnosti a rozhodně se jí to líbilo. Nadané děvče, které onemocnělo smrtelnou nemocí bylo pro Manou velkou zábavou. Chtěla se tolik bavit a vidět jak trpí. Toto nevinné děvče bylo pro ní až tak moc lákavé, že zařídila, aby její život byl co nejrychleji zatracen. Manoa měla plán jak pobavení získat. Blížil se jeden z mnoha velkých plesů, na který měla dorazit i nemocná Alteria, aby tam poznala svého nastávajícího. I přes nemoc kterou měla, se rozhodl Marco utajit jak na tom je a co nejdříve ji provdat. Zprvu se tomu bránila, ale nakonec jen souhlasila. V ten podvečer se Alteria nechala odvézt do města, aby pak mohla sama pokračovat až k sídlu kde se měl podzimní ples pořádat.

​

Naivní a nevinná Alteria, ani netušila, co pro ni Manoa připravila. Dva vysocí muži, jejich tváře byly zahalené látkou a svítily jim jen jejich oči.Netušila co po ní chtějí, proč se na ní z temné uličky vyřítili. V tenhle moment měla strach, který by se dal krájet, strach o život, strach že přijde o to nejcennější co mladá dívka může mít. Manoa celou tuhle eskapádu pozorovala z dálky, všímala si že dívka, ač nemocná se snažila mužům bránit a bojovat s nimi. Snad i to jí donutilo je zastavit, když se jí pokusili vzít její čistotu. Mladá Lady ležela na země. Prosby k bohu, které byly možná vyslyšené, ji dali novou naději na život, když se nad jejím tělem začala sklánět žena v těch krásných šatech. Manoa si dívku prohlížela, váhala a přemýšlel nad tím co s ní udělá. Byly zde dvě možnosti a to smrt a nebo nekonečný život. Prosby Alterie a její bojovný duch rozhodnul. Manoa měla hračku pro své potřeby, další dítě které bylo nejen půvabné, ale i ohebné a mohla si s ní v budoucnu dělat to co ona rozhodla za vhodné.

​

Mladá dívka dostala nový život, věčný život, který si, ale musela zasloužit. Manoa jí ho nedala, jen kvůli roztomilé tvářičce. Chtěla za to od ní věrnost, chtěla aby patřila jen jí a poslouchala jen jí a jejího Hann. Dívka s novým životem zapomněla na své rodiče, na svůj život, který jako mladá Lady měla. Nyní ji žádná nemoc nebránila v tom co jí naplňovalo. Alteria se rozhodla své nové matce splnit všechna přání i ta skrytá. Někdy to bylo velmi náročné i po psychické stránce. Byla jí tak vděčná za život, že by byla schopna ho pro svou matku udělat všechno. Díky čerstvě nabité moci a svobodě, si konečně mohla vybrat tím kým chce být. Své dlouhé a pěstěné lokny shodila a schovala se téměř do chlapeckého účesu. Taktéž její dámské ošacení zmizelo. Samozřejmě, že občas za dámu vystupovala, ale spíše si užívala volnost v pánském ošacení. Ač byla vychovaná matkou ve vzoru Lady, přece jen vyhrála její touhu po svobodě a nezdolnosti, kterou jí kdysi ukázal její otec. Za ta léta si vybudovala přízvisko Temný jezdec. Svou ženskost schovala. Při akcích jí zpod masky svítily jen její oči. Její reputace výborného jezdce a lukostřelce v koňském sedle jí začala předcházet.