Kdysi dávno se v hlavním městě narodila dívka, která svou krásou přitahovala muže i z dalekých koutů zamrzlé země. I přes veškeré dary se dívka odmítala provdat. Mnoho žen jí závidělo a mnoha mužům zlomila srdce. Její otec, popuzen jejím chladným odmítáním a návalem otravných nápadníků, se rozhodl tvrdohlavou dívku za trest poslat do zapadlé vesnice, kde zůstala odříznuta od vnějšího svět. Zavřena mezi chladnými zdmi starého sídla trávila dlouhá léta osamotě a brzy ji nikdo neřekl jinak než Ledová královna. Nakonec se zvěsti o jejím vězení donesly pár jejím obdivovatelům, kteří se rozhodli královnu získat. Krásná žena sledovala z okna svého vězení, jak se muži zabíjejí kvůli její kráse a brzy ji začalo nahlodávat šílenství. Pouštěla muže do svého zámku, kde je zabíjela. Možná láká muže s příslibem své věčné věrnosti dodnes, ale kdo ví. Prý jedním z mužů byl nocturna, který ji proměnil a tak využívala nebožáky jako potravu. Ale tohle je jen povídačka, kterou si lidé předávají již dlouhá léta.
Elizaveta tento příběh slyšela několikrát. Ledová královna stála před ní, když se dívala do zrcadla a nocturna, který ji proměnil, byl pro ni víc otcem než ten skutečný. Její příběh byl však jiný, ale sama si ho už nedokázala vybavit. Pamatovala si jen dny v chladné místnosti bez jídla a vody. Vše co znala se proměnilo v prach a tváře jejích rodičů pohltila temnota. Jediné co zbylo, byla tahle povídačka.
Už jako prostý zemijec byla velmi zvídavá, akční a veselá osoba. Nepřízeň osudu její charakter sice pozměnil, ale zcela nezlomil. Mnoho těch, kteří měli tu čest se s ní osobně setkat, z ní měli ze začátku strach. Ledový pohled dokázal dotyčného přibít k podlaze, ale ve chvíli, kdy se usmála a otevřela ústa, všechen led roztál. Velmi dobře si uvědomuje své místo a povinnosti. Ve vážných situacích či před samotným královským párem se chová přesně jak by se od ní očekávalo. V jednu chvíli si dokáže vyprávět veselé příhody s ostatními šlechtičnami a v další trestat neposlušné služebnictvo. I když se bere jako za jednu z těch více milosrdných nocturen, není to úplný svatoušek. Na její příkaz zemřelo už mnoho nebožáků ať už z řad zemijců nebo nocturen. Ona sama si nerada špiní ruce a spíše sleduje smrt než aby byla její přímou příčinou. Ve světě, ve kterém se ocitla, panuje řád, který musí dodržovat. Není tajemství, že s mnoha věcmi nesouhlasí, což někteří zneužívají (jedna šlechtična ji donutila potrestat její oblíbenou služebnou). I když sama nemá o trůn zájem, v jistých situacích by na něj právo měla a někteří si jsou toho moc dobře vědomi. I z toho důvodu musí ukazovat svou sílu a autoritu. Už od počátku svého života jako dítě noci věděla, že čím dříve začne, tím lépe se prosadí.