Killian pochází z hlavního města Yoachinu, Albrechtta. Jeho matka se seznámila s velmi charismatickým obchodníkem a společně se vyšplhali po společenském žebříčku do nebeských výšin. I když ani jeden nemá šlechtický titul, peníze mají skoro stejnou váhu. Gyon díky svému éterickému vzevření a mnohým talentům vystupovala na večírcích a nakonec se stala klenotem každé významné události. Henry se rozhodl vést své obchody z Yoachinu kvůli rodině. Killian neměl šanci si se svými rodiči užít život bohatého floutka. V jeho pěti letech do jejich sídla zavítala kazatelka Miriam a musela vysvětlit složitou situaci, která se naskytla. Killian měl velký potenciál, který se nedal přehlédnout. Atrál Arii byl vždy považován za unikátnost a Miriam si byla jistá, že Killian by mohl být právě jedním z nich. I přes velké protesty obou rodičů si však Depernižská katedrála prosadila svou. Killian byl však moc malý a velmi svéhlavý. Miriam přesvědčila své kolegy, aby mu dali čas. Každý den s doprovodem odcházel a učil se základy. Miriam si všimla, že má Killian problém zvyknout si na nové prostředí a musel si vytvořit návyky, které mu pomáhaly se adaptovat. Vždy seděl na svém místě, jedl svým příborem a hlavně nosil oblečení, které si sám vybral. Neexistovalo, aby ho učil jiný kazatel než Miriam a trvalo pár let, než si zvykl na další a další aspekty výcviku. Nidko si nemohl nevšimnout jeho odporu ke špíně. Odmítal si hrát s ostatními dětmi natož venku a válet se po zemi. Nezapomínal poukázovat na všechna místa v katedrále, která byla nesnesitelně zanedbaná. Celkově byl podivné dítě, které peskovalo dospělé, než aby tomu bylo naopak. Díky svému talentu mu však prošlo ledacos a jeho matka mu zajistila veškeré prostředky, aby Killian ''netrpěl''. Po Gyon též zdědil vytříbený hudební sluch a ambidextrii.
Učit se pro něho byla hračka stejně jako pochopit princip moir a jejich využití. Dokonce se učil šermovat, i když to v prvních chvílích spíše vypadalo jako hodiny tance. Kvůli jeho individuálnímu přístupu si udělal spíš nepřátele než přátele. Když mu bylo necelých šestnáct a obdivoval při obchůzce šaty ve výloze, přepadli ho jeho drazí vrstevníci. Vyslechl si pár nehezkých slov, dostal pár ran a nakonec ho hodili do škarpy. Po tom incidentu se na tři dny zavřel v domě svých rodičů a odmítal vycházet. Hodně nadával a neustále přecházel po pokoji s flétnou v ústech, ze které vycházely dost vzteklé tóny. Až po příjezdu Miriam se trochu osmělil a nakonec se vrátil k tréninku.
Čím starší byl, tím se jeho výstřednosti zmírnily. Jeho šatník by mohl ošatit celý sirotčinec a nosí vlastní příbor. I když prošel rituálem (dodnes si z něho někteří dělají srandu, jelikož u toho dostal skoro hysterický záchvat), nehrne se do svých povinností. Není a nikdy nebude vůdčí typ a pokud ho někdy někdo postaví do vůdčí pozice, bude to na jeho zodpovědnost. Je to hlavně podpora. Ten, který se drží stranou a využívá své moiry, aby udržel co nejvíc lidí naživu. Není bojovník a pokud je to možné, snaží se takovým konfliktům vyhnout. Neustále trénuje s moirami, studuje a rozšiřuje jejich potenciál (nebo se o to aspoň snaží). Pokud se mu naskytne příležitost, hraje. Zjistil, že si lidi získá spíš líbeznými tóny než slovy, která by mohla dopadnout na špatnou půdu.