Thomas se narodil jedné chladné noci několik minut před půlnocí zemijce jménem Elizabeth Cromwell v Artroszcké Nowě. Jeho narození a celkově porod byl dlouhý, náročný, ale po několika hodinách se z chatrče ozval dětský hlasitý pláč. Bylo patrné, že tohle dítě se na svět těšilo. 
Jeho dětství bylo obyčejné, ale máma mu dávala všechno, co si jen mohla dovolit. Díky tomu, že vlastnila obchod ve městě, tak o finance nouzi neměli. Problém bylo spíš jídlo, protože toho začínal být postupem času nedostatek. Od mala pomáhal Thomas mámě v obchodu a učil se tak mluvit s lidmi, ale také vyjednávat. Smluvit dobrou cenu bylo někdy lepší, než se nechat okrást a prodat něco za pakatel. Nebylo to jednoduché, ale učil se velice rychle. Když mu bylo kolem patnáctého roku jeho života, jeho matka onemocněla. Mohl za to hlavně hladomor, který začal ve městě panovat. V té době musel Thomas převzít obchod a následně se o ní také starat. Bylo to velice náročné, ale po roce bohužel jeho matka přišla o život. Zůstal sám a situace v Nowě byla čím dál tím horší. Jídla bylo nedostatek a začalo se objevovat čím dál více nemocí.
Jak šel čas, tak jeho obchod v rámci možností prosperoval, ale situace si vybrala i svou daň a obchody přestali jít. Kdyby obchodoval s jídlem, jistě by se měl dobře, ale tohle byl jiný obchod. Byly to okrasné věci do domů a různé doplňky. Jednoho dne v době, kdy mu bylo třiadvacet let se vydal na náměstí. Chtěl sehnat nějaké jídlo a byl ochotný za něj zaplatit nemalé jmění. Situace totiž začala dopadat i na něj. Dostal se tam akorát v momentu, kdy vnikl konflikt mezi jistou partou lidí. Jedna druhou obviňovala, že jim něco ukradli. Z nějakého důvodu se rozhodl do konfliktu zapojit, protože to chtěl uklidnit. Věděl, že lidé jsou nevrlý a hladový, ale nemuseli si kvůli tomu jít po krku. Neměl tušení o tom, že celou tuhle situaci sledoval i někdo další. Muž jménem Midras Duwall´. Trvalo to sice několik minut, ale nakonec se mu podařilo obě strany uklidnit a dojednat smír. Obětoval při tom sice nějaké finance, ale byl rád, že se mu podařilo zabránit nejhoršímu. Nepokoje by mohli znamenat to, že by akorát ve městě byl čím dál tím větší problém. Midras ho následně oslovil, a dokonce slyšel slova chvály, že takovou situaci zvládl dobře. Thomas zprvu netušil, proč na něj muž mluvil, protože následně zmizel, bez jakékoliv odpovědi. 
Další den se Midras objevil v jeho obchodě. Dali se do řeči a mluvili spolu dlouhé hodiny. Do této doby neměl Thomas žádné přátelé a Midras byl první člověk, který se o něj začal zajímat. Stali se z nich přátelé a Thomas poznal, že Midrase něco trápí. Sdělil mu to, jak přišel o matku a musel se postavit na vlastní nohy v již útlém věku. Dále spolu vedli různé rozhovory a Midras ho začal navštěvovat čím dál častěji. V jistém ohledu to vypadalo na to, že mu Thomas nějakým způsobem vracel chuť do života. Tato setkání trvala několik let. Bohužel hladomor se na něm samotném začal podepisovat. Začal upadat do nemoci, kdy zprvu to nebylo moc znatelné. Postupem času se začínal objevovat kašel, kdy se sem tam objevila i krev na jeho ruce, když si kryl ústa. V té době se s Midasem viděl až za nějaký čas. Ten se k němu vrátil až poté, co nemoc nabrala už plných obrátek. Thomasovo tělo bylo vyzáblé a slabé. Byl rád, že ještě jednou uvidí svého přítele a bude mít alespoň možnost se s ním rozloučit. Jenže v tu chvíli přišel zvrat. Midras mu sdělil, co je skutečně zač a nabídl mu, že ho může zachránit a přeměnit. K tomu, že odkoupí všechno v jeho obchodě, ale bude za to chtít, aby byl jeho společníkem. Thomas neměl moc na vybranou, ale chtěl dál žít. Pamatoval si to, jak vypadali poslední dny života jeho matky a nechtěl si tím projít. Souhlasil tedy s proměnou.
Po přeměně toho bylo hodně, co se všechno musel naučit. Jako první přijal jméno, která mu Midras nabídl. Thomas Cromwell už neexistoval, ale místo něj zde byl Thorhaim Duwall´, kterého nazval sám Midras prvorozeným. Následně se spolu vydali na pouť a Midras učil Thorhaima vše, o jeho novém životě. Bylo to velice náročné a nejednou za sebou zanechával Thorhaim mrtvá těla. Nedokázal ovládat jeho hlad a touhu po krvi. Nebýt právě Midrase, tak těžko říct, zda by zůstal naživu. Vysvětloval mu postavení rodu, do kterého se dostal, ale také jeho minulost. Jediné, o čem nemluvil byla budoucnost rodu. To bylo Thorhaimovi podivné. Trvalo to dlouhá léta, než nakonec přemluvil Midrase k tomu, že je potřeba rod Duwall´ů rozšířit a pokusit se mu navrátit jeho čest. Dostat se do podvědomí dalších rodů a zaujmout tam právoplatné místo. On necítil na rozdíl od Midrase zlost vůči rodu de Arges, ale naopak. Rád by nějak využil tohoto rodu k tomu, aby se rod Duwall´ů navrátil do společnosti a brali je opět vážně. Bohužel ještě nepřišel na to, jak by se to dalo udělat.
Po skutečně několika letech se podařilo Thorhaimovi přemluvit Midrase, aby přeměnil a přijal další členy do rodu. Byla to dlouhá a náročná cesta, ale vypadalo to, že Midras mu neustále naslouchal a vážil si jeho rad. Nejednou mu zabránit v tom, aby udělal něco neuváženého a nepromyšleného. Dokázal mu jednoduše rozmluvit cokoliv, co chtěl dělat. Jako první, kdo se přidal k jejich rodu byl druhorozený syn Theodore, které mu dal jméno Midras stejně jako to bylo u Thorhaima. Následoval ho pak     Throe, který se připojil následně. Oba je nazýval skoro okamžitě svými bratry i když mezi nimi byli jisté rozepře. Každý byl jiný, ale svým způsobem své schopnosti využívali velice dobře. Není tedy divu, že velice často musí mezi ně třeba vstoupit, protože by mohlo dojít ke konfliktu. Naštěstí budí u svých bratrů jistý respekt a pokaždé tím zažehná tuto situaci. Postupem času, když bylo třeba, tak byl Thorhaim vyslán, aby řešil diplomatické situace jeho otce Midrase. V tomto ohledu na něj otec hodně spoléhal. Když se jednalo o špinavou práci, tak na tu zde byl pokaždé Theodor. Každý měl v rodu svou pozici a místo. Rod se pomalu ale jistě rozrůstal. U Throeho to je trochu horší, jenže pro zisk informací ta nejlepší osoba. Když potřebuje něco zjistit, tak Throe je ta správná osoba, kterou právě poslat pro tento zisk informací. Sice někdy sám Thorhaim pochybuje u jeho spolehlivosti, ale přesto mu stále věří. Dokonce byl i překvapen, když přivedl k jeho otci Patrishu, která se následně také stala členkou jejich rodu. Nemůže proti ní říct nic. Stala se nástrojem jejich rodiny a naučila se všemu, co bylo potřeba. Pak zde byla Marishka. U ní to bylo velice komplikované. Byla problémová, ale Thorhaim i přes to všechno věřil tomu, že stejně jak v ní, tak v Kerevanovi je dobro, které je jen třeba naleznout. On dokáže dát nespočet šancí i když ho jedinec už zklamal, ale je jen otázkou, jak velký je jeho pohár trpělivosti. Těžko říct, jak se zachová, až jednou bude tato hranice pokořena a on se skutečně naštve. Pak by se ukázala totiž jeho krutá stránka, a pak není dobré mu stát v cestě. V tom momentu je schopný jít i přes mrtvoly a nebojí se usmrtit. Ví moc dobře o lásce Throeho a Marishky a v jistém ohledu jim to i přeje, ale hlavně doufá, že oba nebudou dělat víc problémů, než je třeba. Mohlo by to ohrozit jejich rod a všechny jeho pokusy vrátit se opět do společnosti kam patří. Jakmile někdo něco provede, tak to je on, kdo většinou tyto situace řeší, protože dokáže otce Midrase umírnit. Tohle se děje převážně v momentu, kdy takovou věc udělá jeden z jeho bratrů. Kdyby před otce předstoupily sami, tak by pocítili jeho hněv. Proto většinou jako první se o události dozví Thorhaim, za kterým přijdou a on následně další postup řeší s otcem. Prozatím se mu to vždy dařilo a pomohl tak svým bratrům, ale otázkou je, jak dlouho mu to ještě bude procházet? Moc dobře si je vědom toho, že kdyby se Midrasovi něco stalo, tak jeho postavení zaujme právě on. Proto se snaží tak prezentovat a dokonce zjistil, že je zde dost osob, který by ho na trůně viděli raději místo jeho otce. On sám si uvědomuje, že jednou ten čas přijde, ale momentálně se ještě na to plně necítí, ale kdyby bylo potřeba, tohle místo zaujme a bude pokračovat v jeho práci. I teď se dostane skoro ke všem informacím, které Midras má, protože je jeho pravá ruka by se dalo říct.