Proměna: Vyhlédl si ji Throe Duwall´ pro její svěžest, krásu a půvab, který se nijak moc nesnažila skrývat, ani chováním, ani šaty. Po úspěšném pokusu o její svedení se nakonec nechala dobrovolně proměnit, aby mu mohla být po boku déle. Nehledě na další výhody, které měla jako „nadčlověk“, jak na něj tehdy koukala, mít. Několik let mu sloužila, v posteli i mimo ní, avšak i její krása a nahota se časem omrzí, nehledě na Marisku, která byla po jeho boku první, a jak sláblo pouto, vydala se svou vlastní cestou. Několikrát se přiblížila jak šílenství, tak smrti hladem, vyzkoušela snad vše, co šlo, od alkoholu přes drogy a skupinové orgie, nakonec však skončila jako nižší šlechtic jeho otce a naháněč církve. Konečně její nadání s mečem a lukem, stejně tak vzdělání a její šlechtický původ našly využití. Nehledě na to, že už nebyla závislá na proměnlivé přízni jeho syna.

Minulost: Na svou lidskou minulost již nyní tolik nevzpomíná, snad až na Krisii a Eimira. Stačí jí, že naučené schopnosti, jako jízdu na koni, čtení či psaní stále má. Daleko více ji ovlivnilo těch pětadvacet let, které strávila jako krvepijec. První roky znala vlastně jen Throeho, byla jeho služka, loutka a zábavné rozptýlení. Pokud jej zrovna neuspokojovala na tisíc a jeden způsob, četla nebo trénovala v jeho zbrojnici, o čemž neměl zpočátku ani tušení. Jednou ji přistihl s mečem, jak likviduje cvičné figuríny. A tak se k sexu přidal i šerm, v kterém ji, snad z nudy, začal doučovat. Po těch několika letech, které byly skoro jako sen, přišlo něco, co poslední měsíce se stále větší úzkostí očekávala. Tedy než pro ní nakonec, převážně kvůli Marush, se s ní rozloučil. A tak Zarakei dostala měšec zlatých, meč, s kterým trénovala a putovala na ulici. Ne sice doslova, ale prakticky vlastně ano. Vyhozená nebyla, ale místo pro ni také ne. Netrvalo dlouho a málokdo by v ní poznal rozkošné děvče, s kterým nejmladší syn Vůdce Rodu trávil všechen svůj volný čas. Své křivky zakryla do volného, čistě praktického oblečení, dlouhé vlasy zapletla do copu a hezkou tvář maskovala špína. Během těch let „svobody“ vyzkoušela snad vše. Od nájemných vražd pro lidi přes nájemné vraždy lidí, žebrání, únosy, krádeže.
Několikrát, když se nemohla krmit, se přiblížila k smrti hladem. Nakonec vždy byla nucena se ukojit na náhodném kolemjdoucím. Tehdy však ještě nebyla schopná ovládat svůj hlad a vždy ho to stálo život. I proto neustále měnila místo svého pobytu. Zkusila i zvířecí krev, díky bohům si však včas uvědomila, na kterou cestu ji vede a vrátila se zpět k lidské. Po několika letech, když už její zmatek, šílenství a touha po krvi pomalu začínaly slábnout, se jí konečně podařilo alespoň částečně ovládnout své tělo. Konečně začínala jasně přemýšlet. Po dalším roce a půl konečně dokázala odhmotnění. První pokus ji sice přesunul na špatné místo a pět metrů nad zem, ale po měsících poctivého tréninku se již skoro vždy dostala tam, kam chtěla. Dva za sebou jdoucí přesuny zkusila jen jednou a zbytek dne strávila napůl v bezvědomí. Od té doby se bojí to zkusit znovu.
Nakonec všechny své volné peníze proměnila v jednu sadu ucházejícího oblečení, pořádnou koupel a díky svým schopnostem a ex „vztahu“ s Throem dosáhla i díky jeho přímluvě na povýšení od jeho otce, Midrase. Původně se sice chtěla stát řadovým vojákem v jeho službách, avšak i díky jeho synovi, který se přimluvil jak za její schopnosti v boji, tak za její šlechtický vzhled a původ, byla povýšena do vyššího stavu. Poté, co zkřížila meč s jedním z osobních strážců jeho otce a málem ho připravila o hlavu (ač to bylo spíše štěstí, vsadila vše na jeden šťastný úder) uznal, že se o sebe zvládne postarat. Patřila teď k jeho nižší šlechtě a na jeho přání spolupracovala i s Církví na odhalování Běsů. Měla tedy alespoň nějakou základnu, nějakou pozici, a smysl, ke kterému se mohla upnout a i díky ní zvládala svůj hlad krotit. To, že by mohla znovu „zdivočet“, ji děsilo snad více, než smrt.