Destra

DESTRUKCE ┃140

ENERGIE┃120

OSUD ┃100

Destra je 174 cm vysoká a váží 70 kilo. Její postava je vysportovaná, svalnatá tak akorát. Ve svalech skrývá neskutečnou sílu podporující její vlastní sílu už jen z principu čím se stala. Hlava je velikostně přiměřená k tělu. Její hlavu pokrývají husté dlouhé vlasy barvy havraního peří, které se lehce vlní ve velkých vlnách, které nemají pravidelný tvar a je těžké je ukočírovat. Pleť je bílá jako ledový sníh, který nechává lidem citlivou a rudou kůži po těle. Nad očima najdete černé obočí perfektního tvaru, zakončeno ostře špičatým koncem, v levém obočím najdeme ale rýhu jizvy, kterou má od svých 16 let, kdy se přichomýtla k potyčce s dýkami, jeden z účastníku se ohnal špatným směrem a řízl ji tak, že se jizva táhne od jednoho centimetru nad obočím až do třetiny její levé tváře. Na očních víčkách se ji prohánějí stříbřité tenoulinké žilky, které jdou vidět jen z velké blízky. Pod víčky se schovávají dvě velké oči s duhovkami zelené barvy, které chrání dlouhé černé řasy. Nos není velký ani malý, je rovný a dokonale ladící ke zbytku obličeje. Za život se na něm během slunce tvořili malé pihy. Teď už na ni pihy nenajdete. V obličeji má lícní kosti lehce řezané, rty plné, které byly dřív za zemijského života růžové plné života. Má ostré rysy spodní čelisti, které jasné ukazují kde začíná krk. Krk má úzký, delší, kde se nádherné vyjímají stříbrné náhrdelníky akorát tak dlouhé, že jsou jen pár centimetrů volné od krku. Stavba těla je svalnatá tak akorát, rýsují se jí širší svalnatá rameny, ze kterých pokračují dlouhé ruce s delšími tenkými prsty. Nehty má upravené, ne moc dlouhé, aby ji nepřekážely v boji. Hrudník získal bujaré tvary pevných prsou velikosti C, pas je úzký a boky o něco širší, akorát přesně padnoucí do velkých mužných rukou. Neustálým tréninkem si získala kulaté a pevně tvarované pozadí, silné a pevné stehna. Na pravém stehnu se ji z venkovní strany táhne dlouhá jizva přes celé stehno. Přišla k ni když byla malá a v lesích při hře s kamarády spadla ze stromu a kůže se ji roztrhnula o ostrou větev. Nohy má dlouhé, někdo by nazval „až do nebes“. Plosky nohou má úzké, velikosti 39. Nejraději nosí oblečení černé barvy s rudými doplňky. Nejčastěji na ni najdete přilehlé ke kůži černé kalhoty, nadbytečná látka by ji překážela při boji. Lemy švů zdobí červeně rudá barva, opasky na zbraně jsou tořené z rudé kůže se stříbrnými sponami. Trika nosí černé s dlouhými rukávy s koženými díly pro ochranu a efekt. Lemy zase zdobeny rudou barvou a stříbrnými doplňky. Na co si portpí, tak jsou pláště, které ji vlají kolem těla dlouhé do půlky lýtek, které při boji vždy odepne. Boty nosí černé kožené “kanady“. Doplňky jsou vyrobené ze stříbra s rudými granáty, například stříbrné náušnice (mí píchnuté helixy, lalůčky a nosí stříbrný kroužek v conchi), stříbrné náhrdelníky a stříbrný prsten s rudými granátky vsazenými do prstenu.
Destra vyrůstala jako veselé bezstarostné dítě, které se smálo rádo a bavilo se nad vším, slzy pomalu neznala. To se však změnilo, když se změnilo i chování otce. Začala být odtažitější, nežádala a nehledala si nové kamarády, hledala samotu a stálé setkávání s lidmi, kterým věřila a stala se na nimi pomalu závislými. Hledala v nich jistotu a bezpečí, které tak moc potřebovala cítit, když ho doma už znát nemohla. Během let se z Destry stával úplně jiný člověk, měnící se hormony během puberty tomu nepomáhaly. Stála se zlověstnější, tvrdší, prudší, odtažitější, podlejší. Málokdo se ji dokázal zalíbit a ona ho přijala. Hlídá si koho má kolem sebe, s kým se baví, jak se chovají. Začala být i manipulativní a vypočítává. Začala být nenávistná a pomstyvhtivá za to, co ji a její matce otec dělal. Vymýšlela vše možné způsoby, jak ho potrestat. Byla vznětlivá, výbušná, cholerická. Uměla ale brzy mysl rychle uklidnit a jednat ledově bezcitně. Naučila se nenechat ovládat se vztekem, ten ji ale však dál poháněl a donutil ji překračovat meze, které by dřív nedělala. Nebyla to ale jen ledová dáma, má pocit že může milovat, ale sama se toho pocitu bojí. Má obavy ze zrady a jak se vyhnout zradě? Nikoho k sobě nepustit.
Jediný koho tak z ras nesnáší jsou Zemijci? Proč? Protože kolik jich běhá po světě jako byl její otec? Takových sráčů? Nejradši by je všechny vymýtila, nikdo si nezaslouží život po boku takového životního odpadu.

0-10 let
Destra se narodila spokojenému a šťastněmu manželskému páru. Vše bylo jako v pohádce, rodiče se těšili na jejich uzlíček štěstí, který jim bude dělat radost celý život. V den narození počasí však lidem nepřálo, venku se odehrávala strašná bouře. Všude pršelo, blesky létaly oblohou a zapichovaly se do nejvyšších bodů. Lidé jen doufali, aby blesk nezashál jejich obydlí. Modlili se za to i její rodiče, v polovině noci matce Destry praskla plodová voda. Všechny porodní báby uklidňovaly Helen, že první porody jsou dlouhé a táhnou se několik hodin ne-li i dny. Proto Helen neplašila a nijak to neřešila. Dělala by tak i nadále pokud by se bolesti nestaly rychle nesnesitelnými a nepřicházely po kratších a kratších intervalech. Damianovi i Helen bylo jasné, že takhle sami to nezvládnou. Dva nezkušení dospělí lidé začínali být v nesnázích a nevěděli co se bude dít, věděli jen to, že Destra chce na svět a chce to hned. Damian chtěl vyběhnout ven pro jednu z porodních bab, ale déšť byl tak hustý a bouře tak silná, že by to bylo až moc riskantní. Proto zaběhnul jen pro sousedku, který už odrodila několik svých dětí s vidinou, že jim pomůže. Přiběhli zpět, Helen už ležela na posteli na zádech, celá opocená snažící se rozdýchat nepopsatelné bolesti, které myslela že ji trhají na kusy. Sousedka se snažila pomoct, Damiana vyhnala do jiné místnosti a snažila se Helen provést sama celým porodem. Porod to byl velmi náročný, Helen byla už zoufalá a bez sil, ale minut před pátou hodinou ranní se na svět vyklubala Destra. Malé ukníkané černovlasé miminko. Helen nelitovala ani jedné minuty za dar takové krásné dcery, bolest, únava a pocit bezmoci za to stál. Destra byla bojovnice, nenadechla se totiž hned po porodu, bylo přidušené, byla zaseklá moc dlouho v porodních cestách když Helen sbírala poslední síly. Vybojovala svůj život zpět. Destra rostla jako z vody, byla šikovná, učila se rychle všemu. Chodit zvládla ke konci prvního roku a po oslavě prvních narozenin běhala po celém domě. Každým oslaveným rokem více a více pomáhala svým rodičům s prací okolo domu i otci v kovárně. Když ale Destra oslavila deváté narozeniny, tak začalo jít všechno z kopce. Otec se vracel z práce opilý…nepříjemný, hádavý, vyhrožoval Helen a jednoduše Destra nechápala, co se děje, že se vztah mezi jejími rodiči tak změnil. Její pouto mezi otcem a ni začalo chladnout, necítila tu lásku k němu jako dříve a stranila se mu. Otec na ni křičel při sebemenší hlouposti, vylíval si na ni zlost. Matce se objevovali na kůži modřiny, ta však za zástěrkou říkala dceři, že se praštila jen při práci. Malá naivní Destra ji věřila.

10-15 let
Destra rostla do krásy, stávala se z ní mladá slečna. Měla spoustu kamarádu v jejím věku, chodili ven, hráli si, běhali a Destra zažívala první dětské lásky. Vše ale mohlo být až po náročné práci v tátově kovárně, kde tak nerada byla. Nevadil ji žár ohně, nevadil ji hluk z tvarování kovu. Vadil ji přístup jejího otce. Byl sprostý, křičel, nebyl to prostě ten její táta, kterého dřív natolik měla ráda. Alkohol mu koloval v žilách snad celý den. Popíjel v kuse a nebylo to něco, co by obdivovala. Připadal ji jako slaboch co utíká před problémy k alkoholu, v práci nechával těžká břemena na Destru, komandoval ji a sám jen lelkoval. Destra pociťovala první známky hněvu, nesnášenlivosti. Nestála ale o problémy, tak držela pusu a krok. Dělala jak ji otec řekl a doufala, že bude jednou její otec spokojen s tím co dělá. Nedočkala se toho však už nikdy. Nejraději utíkala pryč s kamarády do lesů si hrát, vracela se však až při setmění. Jednoho dne se ale zdržela a přišla o hodinu později. Když se blížila k domu, tak slyšela nářky matky a křik otce. To bylo těsně před jejími patnáctými narozeninami. Připlížila se ke dveřím a škvírou sledovala dění v domě. Viděla jak matka sedí na zemi, s uplakanými tvářemi a další slzy se vezly z očí po její pokožce dolů. Snažila se bránit rukou, ale otec ji držel pod krkem a řval. Destra nevnímala ani co křičí, sledovala jen to jak její matka sedí bezmocně na zemi, snaží se bránit, pláče a její kůži tvoří nespočet modřin a bolestí. I ona sama si zažila své peklo, trestal ji za každou blbost rákoskou, fackami, klečení na vařečce a nebo ji někdy jen tak zvalil celou sám vlasntoručně. Prozřela pořádně až teď, probudil se v ní hněv, odvaha, prorazila do dveří a začala křičet na svého otce ať toho okamžitě nechá. To neměla asi dělat, ale Destra to považovala za správnou věc. Dostala skoro stejně “za vyučenou“ jako její matka. To byl ten den, kdy začala z celého srdce nenávidět svého srdce.

15-18 let
Každé ráno se budila s pocitem nenávisti k jednomu ze svých rodičů. Její otec byl jejím trnem v oku, cítila k němu silnou averzi, nenávist, pomstychtivost, agresi. Tresty otce se zhoršovaly, končila s velkými bolestmi, modřinami, pohmožděninami, tekoucí krvi ze rtu, nosu když ji silně uhodil. Destra cítila silnou touhu po pomstě, odplatě i s úroky. Chtěla ho ztrestat tak trestal on jejich životy. Přála si, aby se upil k smrti, ono stále nic. Přestal řešit zda se vrací domů a nebo ne, proto toho i využívala a utíkala přes noc z domu, noci trávila v příbytcích jejich kamarádů, v lesích, kdekoliv jinde než bylo doma. Jednoho večera se opět plížila mezi domy, sháněla co mohla ukrást, prodat a pak přilepšit matce aspoň trocha penězi, které nebyl schopen otec přinést domů z práce. Procházela temnou uličkou, tichými kroky kupředu. V tu chvíli ji ale nějaké mužské ruce popadly zezadu a začaly ji škrtit, snažila se bránit, ale bylo ji to nic platné. Byl neuvěřitelně silný a ona pomalu začala ztrácet vědomí. Co se dělo pak? To neví.

18+
Poslední momenty, co si pamatovala na svůj lidský život bylo jen těsné sepnutí okolo krku, strach, adrenalin. Pak už nic. Probudila se už potom jenom se šíleným pocitem hladu, ale jídlo nebylo to na co měla chuť. Bažila po něčem jiném, něčem co nikdy předtím neznala. Probudila se v temné místnosti, nechápala co se s ní děje. Cítila silnou bolest na krku, rukou. Cítila bolest u ústech, když si chtěla promnou tváře, ucítila pod tvářemi něco ostrého, jazykem si objela zuby a narazila na šíleně ostré špičáky. Byla zmatená, vyděšená. V tom ji do světa jejího nového života uvedl její pro ni potom známý stvořitel Clemir. Vysvětlil ji co se z ní stalo, proč to udělal, co bude její nové tělo potřebovat a jak se musí chovat. Byla z toho celá zmatená, ale snažila se pochopit. Brzy pochopila, že má extrémní sílu a běhá rychle. Viděla hned způsob využití, jak se zbavit jednoho parazita jejího bývalého života. Celých 10 let bylo utrpení, zvlášť když se dozvěděla, že její matka již není naživu. Kdo ji zabil? Její otec ji umlátil k smrti ze vzteku hned po její proměně, protože si myslel že je to její vina, že jejich dítě se ztratilo. Nesla si to v sobě celé roky, ale bylo ji nestále opakování, že teď nic dělat nebude. Její stvořitel ji trénoval v boji, jízdě na koni, s meči, luky, dýkami. Tvořil z ní nebezpečný stroj zabíjení jako on byl dřív sám. Její stvořitel patřil mezi vojáky de Argese. Všímali si jeho nového novice, nevšímal si ji ale de Arges, ale generál Merciless. Oceňoval její schopnosti boje, jízdy na koni, jejich tichých kroků a způsobů, jak dokázala ze všech dostat to, co chtěla. Přijal ji tedy ke svým vojákům, kde ona byla maximálně spokojena. Kdo už nebyl spokojen, tak už byl její „bratr“. Záviděl ji, že ona byla tak schopná v boji, že měl někdo o ní zájem. O něj ne, začal ní pohrdat, nenáviděl ji a dělal ji jen samé problémy. Házel ji klacky pod nohy. Jednoho dne propadl krvepíjskému šílenství, totálně zešílel, choval se jako zvíře. Vymkl se kontrole a zaútočila na jejich stvořitele. Destra mu v tom zabránila, využila své techniky boje a porazila ho, však ho ale nezabila na to neměla srdce. Jejich stvořitel se ho zřeknul i přes neskutečná muka, které cítila sám Dalimero. Už nebyl Uras, ale Inculta. Nenáviděl svou minulou rodinu a svou sestru nejvíce, ta ale to samé o něm říci nemohla. Během let zašla k hrobu své matky, o který se zjevně její otec nestaral. Byla výbušná, něco jako dynamit. Naštvala se, že nedokázala ani pořádně ctít památku její matky. S mečem okolo pasu a dýkami zaseknutých v opascích okolo stehna se vydala do starého domu, kde zažívala ona muka. Otec v opileckém deliriu a zbídačeném stavu seděl na dřevěné židli a koukal do ohně s flaškou u rtů. Neviděla v něm dávno už rodinu, nikoho kdo by ji byl blízký nebo milovaný. Bez zaváhání vytasila se zvukem ostří meč, muž se na ni otočil a uviděl tak svou dceru, která byla silnější než kdykoliv předtím. Začal koktat, snažil se něco říct, jediné co z něj vyšlo byla žádost o smilování, to ale ona už žádné neměla a on si žádné nezasloužil za to vše co udělal své rodině. Popravila ho mečem přímým pomalým zásahem do srdce, čepel prostupovala masem, hrudníkem až se dostal k srdci. Muž se snažil meč vyndat, pořezal si jen ruce o jej ostří. Propíchla jeho zkažené hnusné srdce, s mečem v rukojetí ještě otočila a ostří srdce řezalo zevnitř. Meč pak vytáhla, muž se svalil k zemi a pomalu bolestně umíral. Takhle trpět ho nechala a odešla.

┃ Tišící ostří:

– Destra je vynikající bojovník s mečem, který také zde využívá v této technice. Miluje boje zblízka a bez svého meče nedá ani ránu, je to její nejoblíbenější zbraň. V této technice jde o ladnost a dokonalost pohybu těla a zápěstí s mečem. Meč drží pevně v zápěstí, ale dokáže s ním pohybovat rychle, silně. Jde o techniku kdy s mečem protáčí v zápěstí okolo svého těla (čím zmate protivníka, že neví kdy a jakým směrem se meč vydá), chrání tak s ním skoro celé své tělo a dokáže odrážet útoky hned z několika směrů najednou a rozdávat rány rychle za sebou. Naučila se ji od svého stvořitele. Název Tišící ostří z důvodu, že utiší život v každém během chvíle.

┃Ztracená mysl:

– Dovednost při které zná skoro všechny druhy jedů, jak je použít, vyrobit a zamaskovat. V přírodě je schopna najít a vyrobit jed, který dostatečně dokáže otrávit jedince nebo dokonce skupinu lidí natolik, aby byli nepoužitelní k boji. Další jedy, kdy se začnou tvoři halucinace a oni prosí o konec strašidelných bludů a jsou schopni za to udělat a říct vše, pro jejich ukončení muk je schopna vyrobit antidotum. Je však na ni zda pak své sliby dodrží a opravdu jim jej dá a nebo je nechá se samotné zbláznit a ukončit samotné jejich utrpení. Naučila se jej od jednoho pocestné báby bylinkářky mezi lidmi, která se také zřekla lidí a víru v ně a žije na samotě.

┃ Mistr těla:

– Schopnost kdy dokáže překonat jakoukoliv překážku, dokáže využít naplno svou sílu, poradit si kde a jak položit nohy a ruce, kde se zapřít, odrazit, chytit, pustit, skočit nebo sklouznout. Jde o schopnost přemýšlet dopředu než to tělo samo udělá, rozmyslet se dopředu jak bude nejlepší překonat zeď, spadlý strom, přeskákat komplex budov, přeskočit nebezpečné vzdálenosti mezi budovami a u toho využít nejlepší možnosti bezpečného postupu a takového postupu, který nebude nepřátelům snadno překonatelný. Také je to schopnost jak dokonale splynout s prostředím, kde se ukrýt. Naučila se jej od svého stvořitele. Využívá jej při převážně při špehování, na místech, kde je potřeba být nespatřena a být stále v bezpečí.

┃ Vtírač myšlenek:

– Tato schopnost spočívá přesně v tom, jak zní název. Jednoduše vám dokáže vtírat myšlenky do vaší hlavy, dokáže vás přinutit myslet na co zrovna Destra chce. Dokáže tak změnit naše názory, postoje, rozhodnutí. Dokáže si pohrát s vaší hlavou aniž byste si toho všimli. Je to jako záblesk z čistého nebe a vy náhle zapomenete, co jste chtěli udělat nebo říct a z vaší pusy se začnou linout její slova co vám dala do hlavy, vaše svaly začnou dělat, to co vám vnutila udělat skrze myšlenky. Chtěli jste se otočit doprava? Už ne, Destra chtěla doleva a vy jste začali přemýšlet, že jste zrovna taky chtěli doleva. Nedokáže však vaše myšlenky číst, jen je posunout do pozadí a nahradit je těmi, co vám chtěla dát. U lidí, co vědí o její schopnosti to často využívá, aby je jen nasrala a pobavila se, oni už poznají které patří jim a které jim tam dala ona.

┃ Mluvka:

– Navazovat rozhovory s kdekým o čemkoliv je značnou výhodou, kterou Destra oplývá a využívá ji vždy když se ji to hodí. Vymluvit se z každého problému, podezření, dostat informace potřebné k jejímu postupu, přemluvit a smlouvat to je její. Nebojí se u toho zapojit i své značné ženské zbraně a podmanit si vás nejen svými slovy ale i činy.

┃ Ruka šmátralka:

– Už odmala kdy kradla a byla kapsářem a pomáhala své matce donést domů nějaké peníze začal tento její um vzkvétat, přeci jen na černém trhu se vždy vše prodalo aniž by kdokoliv co řekl. Zdokonalovala se dlouhé roky a momentálně se považuje za mistra svého oboru. Jednoduše vám zmizí něco přímo pod nosem a vy nevíte, kde se to podělo, ale mohu zaručit, že se to teď nosí v Destřině kapse. Tato možnost se jí hodí když si chce finančně přilepšit, ale také při různých příkazech, kdy má něco odněkud přinést. Její prsty se jednoduše pro věc natáhnou, lapnou ji a nehodlají ji pustit, přisvojí si ji, zmizí a vy se můžete divit kam se to podělo. Kouzlem je nenápadnost, rychlost, ladnost.

┃ Crios Argenti:

– Destra toužila po nějaké své originální zbraní, kterou bude nadevše milovat, více než svůj meč. Zkoumala u starých Nocturnech zda není něco takového možné a přišla na to, že ano. Nikdo však nebyl ochoten ji toto naučit samotnou, odkázali ji na staré bichle knih, kde je vše dopodrobna napsané, prvním háčkem bylo ale rozluštit co se v nich píše. Aby to nebylo tak snadné, tak byly knihy zaheslovány v kódech. Jen samotných let ji trvalo to rozluštit a trávila nad tím sebemenší volnou chvíli. Dalších 5 let trvalo pokoušet se o chabé pokusy, které končily nezdarem. Až jednoho dne zatnula zuby, propustila o mnohem více krve než kdykoliv doposud. Vyplatilo se, není v ní stále však nejlepší, je v ní dobrá s odřenýma ušima. Snaží se ale stále zlepšovat. Stále u sebe nosí její nejlepší výrobek a tou je její stříbrná dýka, kterou nosí za opaskem na stehnu.

⌘ Pochází z Artroszcy, z Nowy.

⌘ Destra je Voják Stínotvůrců.

⌘ Na náprsní levé kapse nosí u srdce starý prsten její matky, který ji sama dala v den jejich patnáctých narozenin. Střeží jej jako oko v hlavě i když není nějak cenný peněžně. Má k němu ohromnou citovou vazbu.

⌘ Nedá dopustit na svůj meč, který vždy nosí při pase. Je z černé rukojeti, která je stříbřitě po bocích zdobená v podobě vyrytých svazků plazících se růží s trny. Čepel meče je dlouhá na konci ukončená ve špičce, aby se nezasekávala v žebrech obětí. Na jedné straně čepele jsou také vyryté růže.

⌘ Nenávidí bouřky, nesnáší nevyzpytatelnost toho kdy přijde hrom kdy blesk. Cítí se nejistá a slabá, že nemůže ovládat nic z tohoto živlu

⌘ Nesnáší alkohol, už jen z principu toho co z jejího kdysi milovaného otce udělal.

⌘ Heterosexuální orientace, miluje vysoké svalnaté muže s černými vlasy. Líbí se ji jizvy z bitev. Miluje sebejisté, silné myslí, hádavé muže se kterými může “prát“ o dominanci. Nedokázala ale zatím k žádnému z nich mít nějaké city, užívá si s nimi tedy jen v posteli a je otázka zda nějakého bude moct někdy milovat nebo se bude dál s nimi navzájem využívat k dosažení rozkoše.