Příběh Arthura začíná v Charmilu. Narodil se do zámožnější rodiny, kdy jeho matka byla úspěšná šperkařka a otec parní prodigy. Na dětství může vzpomínat jen v dobrém, dostalo se mu potřebné péče, velice dobré výchovy a též i rodičovské lásky, které mnozí považují v dnešní době za luxus. Už jako malý capart od momentu, co udělal prvních pár krůčků, začal se ochomýtat kolem svého otce, který neustále něco vynalézal. Dalo by se říci, že Arthur bude pokračovat ve stopách svého otce, ale osud měl pro něj asi jiné plány. V osmi letech přišlo něco, co nečekal nikdo z rodičů. Krátce po završení osmých narozenin Arthura zaklepalo na dveře několik kazatelů, kteří si přišli pro Arthura. Zpočátku se to jevilo jako nějaký vtip, ovšem vážnost v jejich hlase změnila úplně celou situaci. Rodiče nechtěli jim vydat jediné dítko, pro které obětovali svoji sílu a slzy, ale nebylo zbytí. Arthurovi se též nechtělo, naříkal a prosil, aby mohl zůstat se svými rodiči. Ovšem, když mu jeden z kazatelů pověděl, že může změnit svět stejně jako jeho otec, všechny okamžitě přestaly. Změnit svět, tohle bylo pro Arthura dostatečná motivace.
Řád kazatelů by se dal považovat jako druhá rodina. Dostalo se mu veškeré péče, vzdělání, prostě všeho, co potřeboval ke svému osobnímu rozvoji. Objevil zde lásku pro vzdělání, historii, pro umění boje nebo literaturu. Dalo by se říci, že tím byl doslova pohlcen a on toužil více a více po objevování nových věcí. Ani rodiče na něj nezanevřeli, kdykoliv mohli tak jej navštěvovali. Matička byla vždycky v slzách, když viděla jak rychle jejich synek rostl a otec mu neustále povídal o nových vynálezech. Časem to dospělo do takového bodu, že Arthur začal radit svému otci, co by mohl vylepšit nebo, co by mohl naopak změnit. Vztah otec syn, i když trochu v jiném měřítku. 
Jeho vnitřní vyrovnanost by se dala považovat za nejsilnější zbraň Arthura. Mezitím, co všichni bojovali ovlivněni svými emocemi, dokázal si i v těch nejhorších situacích zachovat chladnou hlavu. Většinu času se věnoval svému osobnímu rozvoji, ale když bylo potřeba, tak pomohl i ostatním studentům ve škole. Nedalo se o něm říci, že by však patřil mezi oblíbence nebo lidi, na které všichni hleděli s opovržením. Sám si chtěl zachovat neutrální stránku a nestavit se na žádnou stranu. Při trénincích se zbraněmi vystřídal mnoho zbraní, ale nejvíce mu padly do oka bojové kruhy, které měly krásný balanc mezi bojem na blízko a na dálku. Když se rozhodl, že se bude učit s nimi, vypěstoval si lehce vlastní styl boje. Neboť člověk nemůže házet kruhy bezcílně, je potřeba pohybu celého těla. 
Dvacátý rok života by se dal považovat za jedno velké finále. Rituál Malekaie, něco na co každý budoucí kazatel netrpělivě čekal, ovšem nikdo netušil v jakou spoušť se na pohled nevinný rituál může změnit. Pár při rituálu zemřelo, někdo skončil v koma, někdo se zas svíjel v ukrutných bolestech. Rituál byl pro něj něco, co by nechtěl již podruhé zažít. Něco tak bolestivého, nepřál by to ani svému největšímu nepříteli, ale zvládl to. Úspěšně se stal vyučeným kazatelem, který konečně může změnit svět. 
Za těch několik let v řadách Kazatelů nasbíral mnoho drahocenných zkušeností, nejdříve od straších, kteří jej zaučovali v terénu a posléze i sám. Jeho touha po vzdělání a vědomostech byla nesmírná, tudíž během cestování se snažil poznat všemožné. Jak obyvatelé dané lokace žijí, jaké jsou jejich zvyky, o čem se píše v jejich ságách pokud nějaké mají. I obsidiánovou věž se mu podařilo za jeho život dvakrát navštívit. Něco tak úžasného a dokonalého neviděl. Tedy vám může být asi jasné, že kdykoliv dostane příležitost tuto věž opět navštívit, tak ihned po ní skočí. Ze svých cest si též odnáší i tetování, které si většinou nechával udělat od tamních šamanů, kteří se na to specializovali. Nejraději by si odnesl i tetování z Hataroi, ale vzhledem k tomu, že není Fae a Modřenka by jej zabila, má bohužel smůlu. 
Tragédii na Liama-Vally u svaté Mirandy bere jako jedno velké fiasko a přehodnocení schopností Kazatelů, sice tam nebyl, ale sesbíral veškeré informace z vyprávění nebo knih. Ovšem i na něj dopadlo nové pravidlo, že kazatelé musí chodit ve dvou. Vzhledem k tomu, že moiry, které využívá stojí velké množství energie, zažádal si o léčitele, který by jej mohl doprovázet při jeho cestách.