｜Pantheon Dne a Noci
⌘ Náboženství Lumedi Somnu｜Lumeni Somnu využívá Faejský národ, ale existují výjimky, kdy i lidé nebo Nocturny podlehli tomuto náboženství, neboť v tomhle světě je to jediné, které představuje opravdovou vyšší moc. Lumeni Somnu, má osm svátků, které se řídí převážně astrologickými jevy a také ročním obdobím. Tyto svátky se nazývají Esen Aerm, neboli Toky času.
⌘ Bohyně moudrosti, lásky a také měsíců obíhajících Astorii. Je zobrazována jako žena s dlouhými zářícími vlasy, ochraňuje kněžstvo, vzdělané a milence. Podle svitků a pověstí právě Nue stvořila létající ostrovy na Piryijích.
S bohem Lugem tvoří nebeský pár Astórie. Také se tvrdí, že při posledním příchodu na zemi zde zanechala svůj hřeben, kterým si pročesává vlasy měsíce, ten stráží, podle pověstí, faejský kněží, od té doby prý fae mají magickou schopnost léčení.
⌘ Toto slovo označuje zároveň havrana a Boha, kterému Astorijané zasvětili svátek cyklu. Je bohem spravedlnosti, řádu a také světla a z tohoto důvodu by se zdálo zvláštním, že Fae takto označovali havrana s černým peřím. Je to tím, že havrani odlétají každou noc, aby doprovodili slunce na jeho noční cestu, není to až tak nelogická dedukce.
Bůh Lug je zobrazován tedy jako mužská postava s havraní hlavou a křídly. Svátek cyklu, kdy se protnou oba měsíce Astorie, má dlouhodobou tradici pro všechny rasy a oslavy trvají tři dny v městě - Earthglincsku.
⌘ Bohové Fae:
⌘ ASTORIA. Bohyně země, dcera nebeského páru, také je to bohyně života a stvoření, ale též obětování. Hlavní patronka faejců a milenka starých Faehanů, z jejichž slz prý původně měla vzejít rasa fae, zatímco se její tělo ukládalo ke spánku a stvořila tak svět jak jej známe, kontinenty a ostrovy. Pravda však může být zcela jiná.
"Le Um preas ai na Astoria."｜Le Um preas ai na Astoria. – Znamená z překladu Fae přání štěstí, překlad zní: Nechť Astorie posvětí tvou cestu.
Či zkrácená verze: "Le Um dawi." ｜Le Um dawi. – Šťastnou cestu.
⌘ LAGAN. Vládce chaosu, tmy a smutku ze ztráty blízkých. Avšak Lagan není zcela zlým bohem, pouze tvoří jistou vyváženost, tak aby svět zavládla harmonie. I přesto, dopřává faejcům poklidnou smrt, jenž přispěje k obnově přírody. Dá se říci, že je jeho potřeba ve světě, stejně úměrná jako život sám. Tam kde je začátek, musí být i konec. Stejně jako protipól, jenž představují jeho rodiče, noc a den, měsíc a slunce. Zajímavostí je, že ve starém faejském jazyce: "Ashora Lagan"｜Ashora Lagan – znamená v hanlivém lidském překladu přání něčeho zlého: Táhni do pekel, či jdi k čertu.
⌘ Tento svět dle faejců, má mnoho bohů. Synové a dcery hlavní dvojice, a nebo už i rovnou jejich děti. Přesto však ne všichni bohové přispívají k řádnému chodu tohoto světa. Právě proto jen k málu z nich se Fae modlí.
Další bohové Faejského Panteonu jsou: Eamore – Bohyně smyslné lásky, krásy a porodu. Amos – Bůh sexu, orgií a všech nejzvrácenějších choutek. Jeho uctívači se často usmilní až k smrti, ale i po tom prý pokračují. Nymph – Bůh vod. Především však strážce vody z Agarthy. Inber – Bůh moří a mořeplavců. Král Rybář. Ultio – Bohyně kletby a pomsty. Berthe – Civilizační bohyně zaštiťující řemesla. Ver – Bůh Jara a slavností. Chercheus – Bůh vědomostí. Brunn – Bůh chladu a zimy.
Ferie e Aestas｜Feria E Aestas
⌘ Svátek plného léta.
„Země tančí a my s ní. Lituji ty, kdo nikdy nepili medovinu a nesledovali mladé, jak tančí pro své bohy. Děkuji slunci, za jeho dary. Děkuji za jeho ochranu. Buď pozdraven Lugu, a ať se ti jen daří.”
Letní slunovrat. Je to nejdelší den v roce, kdy slunce dosahuje své nejvyšší vlády, než začne opět slábnout. Přestože se od této doby dny už zkracují, teprve teď začíná ta nejteplejší část roku a pravé léta.
Feria e Meese｜Feria E Meese
⌘ Svátek úrody.
“Už je to dvě hodiny a ještě jsem se nepřestal smát. Je krásné být v přítomnosti přátel, přírody a být s největší prostotou šťastný za to, že Fae prostě je. Kapely hrají, fae tančí, v číších je pivo s medovinou. V časech radosti je vhodné se radovat, protože kdo ví, kdy zase tak krásný čas přijde. Díky za dary léta, díky za všechna přátelství, díky za tyto nádherné zážitky. A díky vám Země, bohové a bohyně a duchové přírody za vaši přízeň. Za dary, které nám přinášíte a ze kterých se můžeme radovat. Snad s námi naše Astorie budeš mít i nadále trpělivost.”
Tento svátek se slaví ve dnech, ve kterých dozrávají lesní plody. Meese je také svátkem prvních sklizní. V této době děkujeme právě krajině za dary, které nám byla schopna poskytnout. Děkujeme bohům, bohyním a duchům krajiny, kteří nad naší úrodou drželi ochrannou ruku, aby ji žádný mor ani požár nebo krupobití nezničily.
Feria e Hiemos｜Feria E Heimos
⌘ Svátek podzimu a rovnodennosti.
“Drahý příteli, dolej mi ještě, ať dopijeme se k ránu! Za dobrou sklizeň, za dobrý život! Za všechny dary, co nám rok přinesl! Tolik radostí, tolik pádů, tolik doteků ranního mechu. Co vše jsi zažil? Co ti rok přinesl? Na hodně místech jsem s tebou stál, na hodně místech jsme spolu kráčeli. Co tvá žena? Jak se má? Bohové žehnají tento čas a naši zem. Dnes i zítra jim za to vzdáme dík.”
Podzimní rovnodennost je primárně oslavou podzimních sklizní a díků za ně. V tento čas se dělají velké hostiny na znamení radosti ze sklizní. Žehnají se různé pokrmy a s poděkováním se vzdávají oběti bohům a bohyním sklizní, sadů, krajině a Zemi. Kromě sklizní, ať už životních nebo těch na polích, také oslavujeme čas, kdy jsou si den a noc rovny. Končí světlá polovina roku a začíná ta temná, kdy nad krajinou začínají přejímat vládu bohové a bohyně zimy a tmy..
⌘ Oslavy a svátky, Esen Aerm sličný lid udržují v neustálém kontaktu s přírodou a jejími cykly. Pomáhají jim nezapomínat, co je jejich základem a oporou, bez kterých by těžko mohli být. Oslavy cyklů přírody, Feria E ｜Feria E je spojují také s uvědoměním, že krajina je dědictvím po jejich předcích, o které by se měli starat a které by měli v co nejlepší formě předat i jejich potomkům.
Feria e Orscitur｜Feria E Orscitur
⌘ Svátek smrti a temnoty. Patronem tohoto svátku je Nue.
“Nejsilnější stromy se vždy rodí z nejčernější hlíny nebo za odolávání nejdivočejších bouří. Je zajímavé, že takto končí a začíná náš nový rok. V temnotě posvátného Orscitur, kdy světy živých a mrtvých jsou si nejblíže. V těchto dnech Fae může cítit nejvíce sílu svých předků. Našich kořenů, díky kterým my můžeme být statnými stromy. Žádný strom nemůže být silný a majestátný, pokud nemá hluboké kořeny. Zdravím předky spojené s mou krví, zdravím předky spojené s mou zemí a zdravím předky spojené s mým řemeslem. Ten nekonečný zástup táhnoucí se za mými zády až k počátku věků.”
Tradičně se slaví Orscitur jako svátek začínající zimy, je to svátek zasvěcený předkům, linii a obnově života. Je to doba, kdy se otevírají brány mezi světy, a je tedy možné snadno nahlédnout přes závoje času, a kdy věštby přichází snadno. Posvátné prostory se zdobí věčně zelenými rostlinami, obvykle větvemi jalovce či tisu. Jelikož je to konec roku, tak se dělají i rituály ukončení, často spojené s rituály pro předky. Fae se v ten čas rozhodují, které věci si chtějí nést dál do dalšího roku a které už chtějí plně ukončit. Jelikož je Orscitur svátkem smrti a temnoty, tak i ukončení se dělá přes tyto aspekty. Všechny křivdy, vnitřní démoni, bolesti, nemoci nebo nepotřebné, zatěžující vztahy se symbolicky pálí, odřezávají, zakopávají, či usmrcují.
Feria e Renalug｜Feria E Renalug
⌘ Svátek znovuzrození slunce. Oslavy boha slunce Luga.
“Už tu zase stojím. Na kopci zabalen do všeho možného a čekám na slunce. Ať byly společné rituály zimního slunovratu v předchozí den kdekoliv, skoro vždy jsem potom stál zde a ráno vítal slunce. Kdo jiný by totiž měl učit o tradicích než my Fae? Kdo jiný by měl být svými činy, symbolem starých tradic? Je ale dobře, že náš rok začíná temnotou. Díky ní si totiž fae opravdu více může vážit časů slunce, síly svého vnitřního světla a darů života samého.”
O zimním slunovratu se oslavuje zrození nového slunce, kdy po nejtemnějším období roku, které trvá už od Orscitur, se opět probouzí nová naděje. V tento čas nejdelší noci roku se rituálně zhasínají ohně, aby se zažehly nové. Mladé a očištěné, které pročistí svět novou silou. Ty buď fae střeží celou noc až do prvních paprsků nového slunce nebo ho minimálně jdou za ranní tmy uvítat na kopec zvuky rohů, bubnů, tancem, zpěvem a radostí. Při těchto rituálech je to často také zkouška vlastní vnitřní síly, jestli člověk v chladu, sněhu a temnotě dokáže vydržet u ohně až do prvních paprsků.
Feira e Erimen｜Feria E Erimen
⌘ Svátek přivolání světla.
“Zapal ohně Erimen,
Zažehni tichá světla,
Nechť hoří, hoří po celý den,
a dopřejí nám tepla.
Ať zimu vyženeme z kostí.
A srdce se opět prokrví,
Ať v kořenech je života dosti,
a Berthe na otázky odpoví.”
Svátek je vesměs zasvěcen bohyni Berthe, která v tyto dny chodí mezi Fae. Přede dveře příbytků se kladou oděvy či nástroje, aby jim, coby civilizační bohyně zaštiťující řemesla, požehnala. I tento den je skvělý pro věštby, především v souvislosti s hledáním partnera, či počasím. Provádějí se rituální požehnání a oběti pramenům a studním.
Feria e Ver｜Feria E Ver
⌘ Svátek Jara.
“Roh opět zazněl. Byla to opravdu dlouhá zima a hodně jsem se naučil. Už se ale těším na všechny dary jara s létem. Je důležité podat si s temnotou ruku, protože my Fae potřebujeme k životu den i noc – jaro, léto, podzim i zimu. S těmito cykly souzníme od počátku věků, takže i náš cyklus je na ně napojen. Často se stává, že když Fae nesouzní s cykly Země, stává se nevyrovnaným stejně jako strom, který nemá v rovnováze své kořeny, kmen a větve. Nelze pořád běžet bez spánku. Nelze pořád navštěvovat cizí kraje bez návratu domů nebo stát na slunci bez pohlazení chladné noci a zimy.”
Slavnosti vítání jara se slaví o prvním jarním úplňku nebo při některém z přírodních úkazů. Záleží na různých kmenech Fae a jejich tradicích, který čas si pro oslavu vyberou. Děkování bohům za přežití zimy, děkování za prodlužující se hřejivé dny, vítání přírody a rozkvétající krajiny. Rituálně se také vzdává dík bohům a bohyním za jejich ochranu v temné polovině roku, ale také se vzdává poděkování temnotě za její lekce a zkoušky naší vlastní síly. Zima totiž posiluje naši soudržnost, upevňuje nás samotné a zbystřuje smysly.
Feria e Nismare｜Feria E Nismare
⌘ Svátek plodnosti a lásky. Patronem tohoto svátku je bohyně Eamore.
“Tak ležíme opět spolu. Ty a já. Kde jsi byla celou tu dobu? Trošku jsi se zatoulala a já tě nechtěl pro tvou svobodu hledat. Tvé vlasy mají stále tak krásnou vůni a ten dotyk kůže je pořád stejný. Jak mám rád tvé objetí a tvůj dech. Opět ležíme spolu v měkkém mechu, obklopení kořeny dubů, zatímco si pijeme víno ze rtů. Na tebe, má milovaná, na lásku a na Eamore! V dáli září ohně, ohnivé tyče švitoří nocí a zvuky bubnů se šíří do krajiny. Dnes ano, dnes můžeme dělat hluk na posvátné louce uprostřed lesů. Tato noc totiž patří jen nám živým, životu, plodnosti a našim spřízněným.
Všem bytostem, jež s námi Fae chtějí žít v míru, a všem bohům a bohyním, jenž nás ochraňují. Mihotavé stíny těl poskakují v radostném tanci a podupávají do rytmů. Dva milenci se odtrhli a vydali se také do posvátného háje stvrdit svou lásku”
Toto je svátek, který se slaví ve dnech, kdy se jaro mění v léto. V tocích času je přesným opakem Orscitur. Na místo smrti, předků a konce se proto plně slaví život, láska, rozkvetlá krajina a plodnost. Sexuální spojení ve víru divokých tanců a za zvuku bubnů v záři ohňů.
｜Esen Aerm｜ Toky Času
Silva-Malanue┃Vylepšené odhmotnění
｜Edsei E'nn ｜Faejský svazek
⌘ Pojem v sobě zahrnuje skupinu různorodých rituálů, lišících se v závislosti na druhu Fae a na místních zvyklostech. Vázáním se rozumí osudové spojení, které činí mezi sebou, vzácněji s příslušníkem jiné rasy. K popisu těchto kulturních zvyklostí se někdy používá termín svatební rituály, který byl převzat od zemijců, ale není zcela výstižný. Faejské vázání v sobě nezahrnuje změnu sociálního statusu zúčastněných. Svazky nejsou, narozdíl od zemijských svateb, uzavírány z důvodu politického nebo ekonomického prospěchu komunity, ale jsou výrazem osudového propojení mezi tzv. souzněnci. Předpokládá se, že mají milostný charakter, ale nemusí to být pravidlem. Existují i případy, kdy je vázání provedeno mezi dětmi, sourozenci nebo dvěma spolubojovníky ve zbrani. Svazky nejsou limitovány věkem ani pohlavím.
⌘ Před obřadem: Některé druhy fae si před obřadem prochází tzv. očistou. Každý ze souzněnců je ponechán osamocen na okultně významném místě, kterým může být svatyně, chrám, jeskyně atd., kde si po dobu minimálně jednoho týdne prochází askezí, ve které rekapituluje předchozí život a činy. Součástí očisty může být i požívání drog, uvedení do transu, dobrovolné prožívání bolesti nebo hladovění. Před obřadem je potřeba dojednat přesnou formulaci vázacího slibu pro irubium a souzněnci si vzájemně vyměňují dary, spíše symbolické, než materiální povahy. Příkladem je rituál pramínkování, což je výměna pramínků vlasů, které si nechávají vplést do vlastních vlasů a nebo jinak uchovat na památku. U krvelačnějších druhů Fae probíhá vzájemné jizvení nebo mrzačení.
⌘ Během obřadu: Obřady mohou být buď honosné a pompézní, ale je také možné pronést vázací sliby jen mezi čtyřma očima. K provedení vázacího rituálu není nutná přítomnost vyšší autority, i když obřad může být veden vůdcem klanu, šamanem, nejstarším příslušníkem rodu nebo některým z rodičů. Většina druhů fae si během obřadu vzájemně svazuje zápěstí a vyměňují si vázací sliby (např. slib ochrany), které jsou završeny irubiem. Sdělují si také svá skutečná faejská jména. Pijí ze stejného poháru a jí ze stejného talíře. Dovršením rituálu je zvyk tzv. ukládání na lože, který může mít podobu jakési podívané nebo divadelního představení s aspektem veselosti, sloužící pro pobavení zúčastněných. Představení může být symbolicky zastoupeno i herci v maskách představující skutečné aktéry.
