⌘ Astorie je fascinující svět plný různorodých kultur a jazyků. Tento svět je domovem sedmi různých zemí, každá s vlastním jedinečným nářečím. Začněme tím, že představíme dialekty jednotlivých zemí. Univerzálním jazykem na Astorii je tedy LIERANI｜Lierani, později nazývaná zemijci jako NOVÁ ASTORIJŠTINA. Ostatní rasy mají taktéž své jazyky. 

⌘ Ulyssie, nejstarší země v Astorii s příchodem zemijců, kdysi měla svůj vlastní jazyk nazvaný VISCA LIERANI [Čti: Vizka Lirány]｜Visca Lierani , stará zemijština, ještě ze zničeného světa Albionu｜Albionu, který však s příchodem nových vlivů pozvolna a temnoty zanikl. Nyní starou Viscou Lierani nikdo nemluví a nepíše, jen málokdo dokáže rozluštit staré texty. Nejblíže však k tomuto jazyku mají obyvatelé Anafé, kde se ještě používají slovně staré výrazy z Visca Lierani, místní obyvatelé mají stále tendenci mluvit s mírným přízvukem a specifickou intonací, která odkazuje na původní ulyssijskou kulturu. Kvůli expanzi a obchodním vztahům se stal později zjednodušený lieranijský jazyk druhým univerzálním jazykem v celé Astorii především pro všechny zemijce, hned po faejské Aeterře, kterou ovládají všichni fae. Jazyk Lierani je bohatý a melodický, s vysokým počtem samohlásek a dlouhých slabik. Písmo, které se používá, je složité, založené převážně na zakřivených tvarech. Lierani je bohatý na samohlásky a má komplexní gramatickou strukturu. Znají ho téměř všichni zemíjští obyvatelé Astorie a je používán jako lingua franca pro mezikulturní komunikaci. Ze základu tohoto jazyka později vzniklo mnoho jiných dialektů.

⌘ Lyngstadský dialekt, se liší od ostatních dialektů a jazyků. Například, v lyngstadském dialektu se používá bohatá varianta přídavných jmen, která vyjadřuje jemné odstíny emocí a pocitů. Navíc je také charakteristické bohaté skloňování a změkčování ve větách. Dialekt také obsahuje mnoho slov, která pocházejí z tradičních lyngstadských vsí, zemědělských oblastí a místní kultury. To reflektuje úzký vztah lidí s přírodou a zemědělstvím v této oblasti. Mnoho slov se týká souvisejících činností, jako je péče o zvířata, pěstování plodin a tradiční řemesla. Navzdory své unikátnosti a odlišnosti však lyngstadský dialekt stále sdílí některé rysy s ostatními dialekty v Astorii a především ve velkém základu odkazuje na převzatou Viscu Lierani a lieranštinu. Například hláskování a výslovnost některých slov mohou být podobné v jiných dialektech, což umožňuje komunikaci mezi lidmi z různých regionů, ale intonace je jiná. Například rycholské nářeční je typické protahováním koncovek a jejich zaměňováním za dlouhá “ů”. Dle názorů nezaujatých posluchačů to neznalému uchu může znít, jako kdyby dotyčný při výslovnosti žvýkal horký brambor. Dalším poznávacím znakem tohoto nářečí je také notné množství nadávek, které jsou ovšem převáděny do zdrobnělinek.
 

⌘ Další příklad, Maztalfat, země s bohatou historií a tajemnou kulturou, má vlastní přízvuk. Je to melodický jazyk s obrovskou paletou slov a výrazů, který se vyznačuje propracovaným systémem tónů. Maztalfatština, pokud ji tak můžeme nazývat je považována za jeden z nejobtížnějších přízvuků v Astorii kvůli svému důrazu na výslovnost a velkému množství podstatných jmen, avšak jedná se o nádherný měkce přízvučný dialekt, jenž pohltí každého.
 

⌘ V Armorii se mluví dialektem, který se vyvinul taktéž z lieranijského jazyka. Avšak armorijský dialekt na jihovýchodě a jihozápadě je hrubší a tvrdší variantou, která odráží tuhé klima a drsnou přírodu v těchto místech jejich země. V tomto dialektu jsou mnohá slova stlačená a zkrácená, často se používají slangová slova a nářečí. Tento dialekt také obsahuje bohatý slovník pro všechny věci spojené s válkou a obranou, protože Armorie je známá svými vojenskými schopnostmi. Taktéž má tento slang, příliš mnoho výrazů pro velmi špatné počasí. Hláskové změny jsou zde také zřetelné, především ve výslovnosti "r" a "s" zvuků, které jsou při mluvě zřetelné a leckdy protahované na rozdíl od kratších slov, které obyvatelé především přístavních měst spíše ještě více zkracují a vytvářejí tak tvary, kterým neznalec sotva rozumí. Zkrátka se Armorijské nářečí vyznačuje tvrdým výslovnostním stylem a bohatou slovní zásobou pro válečnické fráze a pořekadla.

 

⌘ Yoachinský dialekt má minimum gramatických pravidel a slovesa se většinou vyjadřují ve formě jednoduchých infinitivů. Tento jazyk klade důraz na výraznou intonaci, která pomáhá vyjadřovat různé významy slov. Říká se, že pokud uslyšíte dva Yoachinské se hádat, s určitostí můžete poznat že se jedná o rodilé mluvčí z Yoachinu, jelikož velmi rádi křičí při debatách. Takovéto dohadování a především gesta při rozhovoru jsou klasické znaky yoachinského dialektu. Yoachinské písmo je jednoduché a má přímé tvary, které se podobají zjednodušeným geometrickým symbolům. Díky svému minimalismu a jasnosti může být yoachinský jazyk snadno naučen obyvateli ostatních zemí Astorie, hlavně se opírá stále o starou Visca Lierani.

 

⌘ Rozsca. Tento druh nářečí vznikl po invazi nocturen do Artroszcy. Jejich jazyk se stal sloučeninou jejich mateřského jazyka, jazyka Lierani a následně obohacen slovíčky z Nostry. Artrozscké slovo "rozsca" představuje nový začátek, a tak se tento nový jazyk stal jménem Artrozsca. Artrozsca je vysoce gramaticky strukturovaný jazyk, který má zabudovanou hierarchii vět, významové přežití inflexí a vývoj slov na základě kontextu. Jazyk je známý svou jednoduchostí a přímočarostí, důraz na význam se klade vždy do první části věty. Písmo je poměrně velmi málo zdobné a systémové, s málo oblouky a předvídatelně se opakujícími vzory. Jazyk dále rozdělují dialekty, které se liší výslovností vybraných hlásek a přízvukem, ale jejich význam je stále snadno srozumitelný. Především nižší třída v Atroszce mluví slangovou rozscou, vzdělanější používají Lierani s jasným chraplavým až chrochtavým přízvukem. Jazyk se liší výslovností vybraných hlásek a umístěním přízvuku, ale jejich význam je stále snadno srozumitelný.
 

⌘ Na Yáchelových Ostrovech se mluví dialektem, který je velmi blízký Lierani a faejštině a tvoří jakousi hybridní verzi těchto dvou jazyků. Yáchelovský dialekt je známý svým výrazným důrazem na sykavky, které jsou často přehnané a dávají řeči melodický zvuk. Díky pobřežnímu prostředí těchto ostrovů také obsahuje mnoho zkomolených slov spojených s vodou, rybolovem a námořním životem.