
AETERRION – SLOVNÍK JAZYKA FAE
Aeterra|Aeterra, je univerzální název jak pro abecední soustavu, tak i pro řeč samotnou. Faejci jakožto rasa z pohádek a bájí, prý oplývali nezměrným množstvím informací a jejich kultura v pradávných dobách byla na velmi vysoké úrovni. Co zapříčinilo pád sličného lidu? Proč rasa stavěla ve věku minulém Obsidiánové věže a jaký byl jejich pravý účel, ani samotní faejci dnes již nevědí. Tvrdí se, že jako byla jejich přirozená podstata ve smrti, tak bylo bráno i jejich společenství, pokaždé kdy faejci byli na vrcholu, jejich kultura byla zničena, aby stejně jako jejich černá krev dala vzniknout životu novému. Přirozený koloběh. Harmonie bytí. Proto ještě do dnešních dní se dají najít na Astorii staré ruiny, o kterých se vědci pouze dohadují kdo a kdy je mohl postavit. Většina z těchto bývalých chrámů byla zdobena ještě tajuplnějším písmem než je samotná a složitá Aeterra.
Písmena připomínající malbu, samotný znak byl jako obraz sám. Staroterrejština|Staroterrejstina, je dneska zcela mrtvým jazykem, ani v dobách živé Ulyssie ji nikdo nemohl přečíct. Možná v tajemných textech, je ukrytý pravý význam života a smrti, stejně jako možná poselství generacím budoucím. Aeterrion|Aeterrion, tedy slovník faejštiny nabízí sice rozklíčování tohoto jazyka, ovšem o Staroterrejštině v něm najdete pouze jedinou zmínku. Navíc žádné dochované spisy a pergameny se o Straroterrejštině nezmiňují, k jejímu rozklíčování neexistuje žádný manuál. Krvepijská Nostraiya a Staroterrejština tedy zůstanou nejspíše jako další záhadou tohoto světa.

ROZDÍL MEZI AETERROU A STAROTERREJŠTINOU A PÍSMEM ELGEHEN
Aeterra
Mahre anima. Aimen feurn. Dia vi'etau.
Staroterrejština
Mahre anima. Aimen feurn. Dia vi'etau.
Písmo Elgehen
Mahre anima. Aimen feurn. Dia vi'etau.
[Překlad zní: “Krev Faejců je láskyplná smrt, pro rovnováhu života.”]

O písmu Elgenen|Pismo Elgehen, se tvrdí že právě jej pradávná civilizace Faehanů vytvořila stejně jako Staroterrejštinu. Jazyk Elgehen, je právě ten, který může většina rozpoznat z Moir, magických odpustků, jenž vytvořil Faejský kovář. Můžeme tedy dnes již pouze spekulovat, že ono písmo záhadné je převodníkem magie jako takové?.. Ovšem zmínky a pozůstatky se dají naleznout ještě na Yáchelových Ostrovech a tajuplném místně jménem Alma-Torann či v ruinách Yaniky. Kombinace Staroterrejštiny a Písma Elgehen, dala vzniknout Aeterře jakou známe dnes.
Samotná Aeterra je dost složitá, aby se jí naučil faejec sám od sebe, zvláště pokud žije mimo velkou komunitu. V Obsidiánové Věži sice existuje Slovník, několik vydání Aeterrionu existuje různě po světě, dokonce pár knih čistě v Aaterře můžete na Astorii spatřit, ovšem i zapálený zemijec se tento jazyk bez větších možností může učit i celý život a nikdy nebude umět plynule hovořit jako rodilý mluvčí.. Avšak, kdo by se jen tak učil jazyk rasy, která je pouhým mýtem, že? Ačkoliv se tvrdí že, Faejská poezie a příběhy, jsou velmi barvité a naučné.
~ Zdvořilostní fráze ~
Num mane [Num mane]
|" Dobré ráno"
S’ete [S’ete]
|"Zdravím!" - Formální používáno ke starším
Vathé [Vathé]
|"Nashledanou"
E’niami [E’niami]
|"Omluvte mne" - Při odchodu
Num merid [Num merid]
|"Dobré odpoledne"
Io! [Io!]
|"Ahoj!" - Neformální, přátelské a rychlé
Ioth! [Ioth!]
|"Sbohem!" - Krátké, lehké rozloučení
Eniatha vior [Eniatha vior]
|"Opatruj se" - Doslova: "Chraň svou duši“
Num somne [Num somne]
|"Dobrý večer"
Láthosh [Láthosh]
|"Brzy ahoj "- Neformální, přátelské
The Visu’Um [The Visu’Um]
|"Uvidíme se později" - "Opět tě zřím“
Vei´thara [Vei´thara]
|"Buď požehnán" - Pozdrav při odchodu
Thea aimen [Thea aimen]
|"S láskou" - U rozloučení, v dopisech
Fay’an sero! [Fay’an sero!]
|"Prosím pomoz mi!" - Naléhavá prosba
Enifa istam [Enifa istam]
|"Děkuji vám mnohokrát" - Velmi formální
T’efe [T’efe]
|"Není zač" - Neormální, běžné
Nai’moru! [Nai’moru!]
|"Je mi ctí!"
Is’tai? [Is’tai?]
|"Je vše v pořádku?"
Mahra enifée! [Mahra enifée!]
|"Děkuji!" - Používá se při přijetí daru
Aenitent [Aenitent]
|"Promiňte / Omlouvám se" - Formální
Sero [Sero]
|"Prosím"
Enifa is [Enifa is]
|" Děkuji vám" - Formálně
Etes [Etes]
|"Díky" - Neformální, spíše přátelské
Aeni [Aeni]
|"Omlouvám se" - Neformální
Namo ort rafors! [Namo ort rafors!]
|Zlom vaz! (Přesnější překlad je: “Nechť bohové přinesou ti štěstí.”)
Lorues ste animae.. [Lorues ste animae..]
| My o vlku… (Říká se, že když mluvíte o někom z národu Animae, zjeví se.)
Olim in caeruleum Haab. [Olim in caeruleum Haab.]
| Jednou za uherský rok. (I měsíc Haab lze spatřit jen jednou za čas.)
Llum irubium, llum mahre. [Llum irubium, llum mahre.]
| Bez práce nejsou koláče. (Přesnější překlad: “Bez rovnocenné výměny magii nezískáš.”)
Noli timere malum, sed time heroa. [Noli timere malum, sed time heroa.]
| Nebojte se zla, bojte se hrdinů. Nebojte se zla, bojte se hrdinů.
~ Známá pořekadla ~
Senne [Senne]
|- Stařešina
-Erma [Erma]
|- Sestra
He [He]
|- Žena
Morsus [Morsus]
|-Padlý (Hanlivé označení fae)
Mineir [Mineir]
|- Zemijec
Mahre [Mahre]
|- Magie
Ars [Ars]
|- Umění
Via [Via]
|- Cesta, směr
Kizami [Kizami]
|- Druh tabáku nasekaný na jemná vlákna připomínající vlasy
Éter [Éter]
|- Matka
Sinue [Sinue]
|- Dítě
Ir [Ir]
|- Muž
Hael’ur [Hael’ur]
|- Člen/ka Rady Šedých
Anima [Anima]
|- Černá krev fae, slzy bohů
Irubium [Irubium]
|- Světový zlom, světový zákon
Latio [Latio]
|- Tanec
Ayion [Ayion]
|- Kniha o fae a jejich druhů
Atta [Atta]
|- Otec
Irum [Irum]
|- Pán
Raele [Raele]
|- Bůh
Se´ehen [Se’ehen]
|- Faejská masky členů rady
Salaris [Salaris]
|- Léčivá magie faejců
Feurn [Feurn]
|- Smrt, či odpočinek
Dia [Dia]
|- Harmonie, či rovnováha
Luia´e [Luia’e]
| - Starobylý dechový hudební nástroj
-Arma [Arma]
|- Bratr
Hera [Hera]
|- Paní
Daeris [Daeris]
|- Běs
Reinae [Reinae]
|- Král/královna - všech Faejců!
Mahrarius [Mahrarius]
|- Magický kovář
Vi´etau [Vi´etau]
|- Život, žijící
In [In]
|- Energie, záměr, nebo úmysl
Kiseru [Kiseru]
| - Netradiční podlouhlá dýmka
~ Slovíčka ~
Rasaim! [Rasaim!]
|"Hostina!" / "Hodujme!"
Num Num [Num Num]
|"Je to moc dobré/ Dobrou chuť"
Tef’irum! [Tef’irum!]
|"Jsem nasycený!"
Sero ein viandor..
[Sero ein viandor..]
|"Prosím, jídlo..."
Io viorim? [Io viorim?]
|"Už jsi jedl?"
Fau’len [Fau’len]
|" Mám hlad"
~ O jídle ~
Zde jsou názvy faejských jídel, které ovšem jakožto obyčejný zemijec, astrál či nocturna znát nemůžete, taktéž si je většina z nás v kde jaké hospodě na Astorii nedá. Vyskytují se jen a pouze v kultuře faejců. Respektujte tento fakt.

Liorae [Liorae]
|- Chléb z květové mouky, posvátný pokrm, často podáván u obřadů
.jpg)
Eleg´nya [Eleg´nya]
|- Polévka z bílého listí a kořenové zeleniny, bez masa
.jpg)
Ogni’valae [Ogni’valae]
|- Tmavý dort z nočního koření a čokolády, velmi drahý pokrm
.jpg)
Ram´-Nam [Ram’-Nam]
|- Vepřová pečeně
.jpg)
Deymrel [Deymrel]
|- Dušená zvěřinová směs podávaná se zeleninovou a chlebem či No´tem
.jpg)
Thim’el [Thim’el]
|- Bramborová placka naplněná sýrem, masem a bylinkami
.jpg)
Ormariun [Ormariun]
|- Mořská pochoutka, směs ryb s kořeněnou omáčkou z vodních řas
.jpg)
Gar´vail [Gar’vail]
|- Plněný chleba masem, naložený s houbovou omáčkou
.jpg)
Nael’vir [Nael’vir]
|- Víno z černých plodů
.png)
Sennorin [Sennorin]
|- Silný vývar z hub a zemních plodů
.jpg)
Yevani [Yevani]
|- Uklidňující čaj z květů, mechu, bývá i oslazen medem
.jpg)
Tharnik [Tharnik]
|- Sušené maso z divokých zvířat naložené v medu
.jpg)
No’tharai [No’tharai]
|či "No´t" - Jednoduchá chlebová placka pečená na kameni
.png)
Sera’dahl [Sera’dahl]
|- Plněné knedlíkové květy s pryskyřičnou omáčkou
.jpg)
Fayelion [Fayelion]
|- Pokrm z dušeného ovoce, sýra a ořechů, sladkoslaná buchta
.jpg)
Alla-Ula [Alla-Ula]
|- Pečená ryba na pomerančích s bylinkami, plněná zeleninou
.jpg)
Mytherai [Mytherai]
|- Sladká pasta z kořenů a ořechů, něco jako dezert
.jpg)
Thamri’eth [Thamri’eth]
|či jen "Thamri"- Sladké brambory, sušené ovoce v medu, podáváno především dětem
.jpg)
Sila´runan [Sila´runan]
|- Povzbuzující čaj, podává se i jako afrodiziakum povzbuzující apetit, nejen k jídlu!
.png)
Zu´ross [Zu’ross]
|- Prouzené pruhy jedlé kůry s masem nakládané v bylinách
.jpg)
Serimelli [Serimelli]
|- Sladká rýžová placka s bobulovým moštem
.jpg)
Velainor [Velainor]
|- Rýžová směs se slaným sirupem a houbami
.jpg)
Thir’melai [Thir’melai]
|či jen "Melai"- Maso divočiny či ryb s černým kořením, mořskými plody a ořechy
.jpg)
Pom-Pon [Pom-Pon]
|- Sladká bulka plněná až po okraj borůvkami, bobulemi a medem
Aimore [Aimore]
|- Soukromé oslovení někoho: Milovaný, milovaná.
Aimen [Aimen]
|- Láskyplně, Milovat
Aien [Aien]
|"Lásko", jakožto oslovení. Či ve spojení je "mou láskou"
Viena Aimen [Viena Aimen]
|"Miluji tě"
Aime [Aime]
|- Láska
Ai ferein deus nai [Ai ferein deus nai]
|" Jsem navždy tvůj/tvá."
~ O lásce ~
D’Arvit! [D’Arvit!]
|"Zatraceně!"
Orseo! [Orseo!]
|"Drž hubu!"
-Kay! [Kay!]
|"-Kurva!"
Shin´tee [Shin´tee]
|"Sakra/ Kruci."
Levas [Levas]
|"Blb"
Herwir! [Herwir!]
|"Zkurvysyn"
Ashora Lagan! [Ashora Lagan!]
|"Táhni do pekla!"
Cruodes [Cruodes]
|"Vyschlá pijavice" (Urážka pro Nocturnu.)
Eh´farn [Eh´farn]
|"Kurvo/ Laciná dívko"
~ Nadávky ~
Shi´i! [Shi´i!]
|Zkráceně, že je všechno v hajzlu, většinou vlastní blbostí.
Erte ne E.. [Erte ne E..]
|- Levá bota, doslova když někdo dělá nějakou levárnu či hloupost, která nedopadne dobře.
Aaha -ra! [Aaha -ra!]
| Do pí** (Zvláště se protahuje poslední koncovka "Rá".)