– V dobách, kdy Fae a Zemijci žili bok po boku v téměř až utopické harmonii, v dobách, jež nazýváme prvním věkem, vznikala díla dnes již nevídaná. S ohromnou mocí přírody Faehanů a s ambicemi a umem lidských řemeslníků, daly tyto dva druhy množnost hotovým zázrakům aby spatřili světlo světa. Málokdo by si vybavil honosnější chrámy a svatyně, než byly ty v Ulyssii, málokdo by si představil krásnější sochy, malby, města a především nikdo by si dnes již nedokázal představit lepší ocel.
Zbraně tvořené z této ocele byly skvostné, nenapodobitelné a především neměli rovného soupeře ve své tvrdosti, ostrosti ani lehkosti. Každá zbraň z této ocele byla jiná, některé byly obdařeny runami Faehanských mistrů, jiné měli na čepelích překrásné vzory (Mramorování), pro to, aby potěšili především oko vlastníka. Každá taková zbraň byla skvost a každá taková byla dokonalá. Zbraně a zbroje z této ocele byly věnovány Legii Trnové Růže, která kdysi dávno sloužila, jako armáda Ulyssie. Díky těmto artefaktům se z ní stala nejvíce nebezpečná armáda všech věků a právě členové této legie zanechávali na bojištích tu největší spoušť, když započala válka. Žel bohům, dnes už je většina těchto skvostů zničena, ztracena nebo obehnána smrtící mlhou, jež Ulyssii obklopila, když Pilgrim s posledním Faehanem, Kovářem zapečetili portál do Temnoříše.
Legie Trnové Růže již neexistuje a málo kdo vůbec ví, že kde chodili po světě. Zbraně, jež tito válečníci měli a i zbroje co nosili jsou ztraceny a v námi dostupném světě je jich jen skutečně málo a většina z nich je v držení církve nebo Nocturnské šlechty. Avšak ač je již recept na výrobu této ocele dávno zapomenut, stále existuje pár jedinců, kteří jsou alespoň schopní s ní pracovat a přetvářet ji do jiných forem.
Vyrobil jich několik samotný Faejský kovář, na přání Pilgrima. Tento řetěz nese však název po jednom z prvotních krvepijců, který kvůli své bezuzdné krvežíznivosti musel být uvrhnut do magií opředených pout. Salazarův řetěz je vyroben z Ulyssijské oceli, která je považována za jednu z nejlepších kovových slitin v historii Astorie. Samotný Salazarův řetěz obsahuje několik článků, které jsou spojené dohromady a utvářejí pevnou a neproniknutelnou strukturu. Salazarův řetěz je tedy jedinou věcí na tomto světě kterou lze noctrunu trvale spoutat, brání jí totiž se dematerilizovat i zabraňuje příliš rychlému hojení, kompletně potlačuje schopnosti těchto dětí noci. Když je nocturna spoutána těmito řetězy a pokud se pokouší o osvobození, začnou se řetězy zahřívat a způsobovat krvepijci nevýslovnou bolest.
V současné době je známo, že Kontilliánská církev vlastní těchto několik posledních řetězů. Které využívá ke spoutání Šílených nocturen, jinak přezdívané jako Slavíci. Vlastnictví těchto řetězů je velmi vzácné a nelze je najít ani na černém trhu, Salazarův řetěz je tak nejen mocným vězením pro nocturnu, ale je i vzácným artefaktem, který připomíná dávné časy, kdy rasa fae a zemijci, spojili své síly aby mohli žít v harmonii a zahnat tak prostupující temnotu Astorií.
– Nástroj prostý, ale přeci jen mocný. Někdy označován posměšně jako Hlídáček. Jedná se o jakési sledovací náramky, obojky či decentně řečeno náhrdelníky. Uzamknou se a stáhnou přímo na tělo uživatelě po stvrzené dohodě. Volně se používají v prostředí Nocturen a to převážně na domácí Otroky krve, zvláště ty vzpurné. Kdy většina neposlušných se honosí tímto kusem lehkého kovu na krku, když vytetovaný symbol otroka nestačí. Či v temných koutech Astorie i například na Faejské nevolníky. Ovšem využívají se i hojně v Církevním prostředí a to když si kazatel jenž spolupracuje s Naháněčem moc nedůvěřuje nebo potřebuje vědět jak daleko se ten druhý nachází, jde tedy i o jakýsi druh lokalizátoru. A i pro samotného kazatele je volně k dostání než-li například Salazarův řetěz na kompletní spoutání Krvepijce. Samozřejmě moci Lymphu podléhají všechny rasy, ne jen ty jenž se živí krví, mnohdy je tento předmět opředen i dohodou Irubia. Ecis Lymph funguje na zajímavém způsobu a to, že je zastoupen vždy ve dvojici kdy jeden náramek je ten hlavní a ten druhý spadá pod jeho vedení, v některých případech se dá jednoduše vytvořit více takových to náramků kdy pod jeden (Strážcův) spadá několika násobné množství Lymphů, ovšem toto praktikují právě jen tajně otrokářské společenství.
Veškeré kouzlo tkví v tom, že dotyčný “Podmaněný”, jak se jim volně říká, se s náramkem nemůže vzdálit od toho druhého na velkou vzdálenost, i proto že ten druhý dokáže vycítit jeho polohu. Pokud se vzdaluje dál a dál, podmaněného náramek se začne stahovat až na úplné minimum, u některých to může znamenat ztrátu končetiny v horším případě i smrt. Samozřejmě Nocturna ztrátu končetiny nemusí oplakávat dlouho, ovšem je nutné se řádně nakrmit a regenerace bude probíhat daleko déle. Ten jenž má moc nad podmaněným jeho “útěk” může zjistit díky tomu, že jeho Lymph začne vibrovat, to se stupňuje v závislosti na vzdálenosti. Pokud však je Podmaněný zabit, automaticky se strážci Lymph odepne. K odepnutí tedy může dojít třema způsoby a to je smrtí, či oddělení končetiny nebo splněnou dohodou.
To se dostáváme k dalšímu faktu o tomto artefaktu a to jest, že nijak zvláštně nepotlačuje schopnosti daného jedince. Faejci volně mohou využívat své léčení a nocturny všechny své vrozené schopnosti. I při aplikaci na zemijce nebo astrála jejich síla nijak nemizí. Ovšem pokud je Lymph umístěn na ruku Kazatele jenž nese i znamení Malekaie, při neopatrném zacházení se může dopustit oddělení vlastní končetiny a tím i ztrátu své ceny pro Kontilliánskou církev. Ovšem nováček je o této skutečnosti jasně poučen. Ve volném trhu ovšem Ecis Lymph nenaleznete, dokáží jej vyrobit pouze Nocturny, tedy Krvepijec jenž je kovář.. Dnes se ovšem netuší co přesné symboly z Nostrajského jazyka znamenají či jaký je jejich doslovný překlad, ovšem i při vyrobení kopií novější metodou jsou funkční, spekuluje se že se jedná o slitinu s příměsí i krvepijské stříbrné krve jako je to například i u Nocturnského svazku, prstenů pro Alhaithem｜Alhaithem.
｜Ecis Lymph [ či jen hovorově: Lymf ]
– Ono příslovečné modré světlo v Astorii není skutečně jen pověrou nebo záležitosti komunikace s mimozemskou civilizací, má skutečně svůj původ v modré vodě, která v noci září, ve vodě z Agarthy. Ptáte se možná, proč Agartha. Jistě, fae by řekli, že jde o jakousi nicotu, domov jejich bohyně, podsvětí - nikoliv však v hanlivém smyslu toho slova, kterému vládne. Podle fae právě do Agarthy odcházejí duše sličného lidu, jenž svojí fyzickou stránku obětují pro blaho země. Překlad z jazyka faejců jest "Lůno".
Ve věku prvního příchodu Zemijců, zase lidé tvrdili faejcům, že přišli portálem z také jaksi "Agarthy", jen aby je společnost astorijanů přijala snáze. Ovšem ona voda je skutečně vzácná, přesto je možné na ni narazit. Vyskytuje se převážně v Ulyssii, konkrétně v Jeremiášově vrtu, z něhož vyvěrá na povrch, tato země je však zničena a nikdo si není jist, zda nezmizela nebo se nezkazila. Také ji najdeme na Ekatěrinských pláních v Artrozsce v podzemních ložiscích v útrobách starých jeskynních komplexů. Menší prameny se nacházejí v Yoachinu u Yaniky a Yáchelových ostrovech, ví se o nich, že se tam častěji objevují fae, kteří jsou jen zemijskou báchorkou pro malé děti.
– Voda z Agarthy má nejrůznější využití. Váže na sebe magii, proto ji mnohdy využívají léčitelé nebo kováři. Dokáže také léčit drobná zranění, při včasném vypití může neutralizovat i jed. Posvěcená pak odhání běsy a zraňuje je, jako by šlo o kyselinu. V nastávajícím věku páry pak díky obohacení o nejrůznější materiály může být taktéž užitečná. Někteří ji využívají pro její schopnost tvořit další magii, jiní ji považují za nesmírně důležitou pro další rozvoj lidstva, církevní hodnostáři ji zase dál využívají pro své účely. Vzhledem k celkové důležitosti tohoto prazvláštního artefaktu proroci tvrdí, že kvůli možnosti ji využívat v budoucnu budou v Astorii vznikat války, co je na tom pravdy však nikdo netuší.
– Fairchildův kompas, známý také jako Astrosféra, je magitechnický artefakt, který umožňuje svému majiteli nalézt cokoliv, co právě hledá. Může se jednat o jakoukoliv věc či osobu, samozřejmě v případě osob živých. Tento kompas je jedinečný, nenajdeme žádný jiný podobný artefakt na celém světě, byl vytvořen Doktorem Ilyasem Fairchildem pocházejícím z Armorie. Ono jméno můžete znát v kontextu s Astorijskou mapou a Fabianem Szecztakowem, kdo jako první zakreslil veškeré ostrovy, země, moře i proudy. Tento druhý nejznámější cestovatel, mořeplavec a vědec sestrojil právě onu pomůcku, která skloubí dohromady armorijský pokrok a zároveň čerpá z magických uzlů, žílami protkanými světem Astorie. Doktor i samotný kompas zmizel, jeho výzkum byl zapomenut a nyní nikdo nemá zdání zda Astrosféra je skutečná, či to není jen pohádka pro děti.
Fairchildův kompas byl navržen tak, aby pomáhal svému majiteli najít cokoliv, co bylo hledáno. Obsahuje složité mechanismy, které kombinují pokročilou technologii Armorie s magií, čímž vytvářejí unikátní a nepřekonatelnou kombinaci. Jeho podoba je velmi elegantní a sofistikovaná, zdobená různými geometrickými tvary, číselnými údaji souhvězdí a runovými znaky. Když vlastník kompasu požádá o určitou věc nebo osobu, artefakt zahájí svou práci. Jeho jemné ručičky a osičky se začnou pohybovat a ukazatel směru se zaměří na správnou cestu. Komplexní mechanismy uvnitř kompasu začnou provádět výpočty a využívají tak magickou energii, aby Astrosféra detekovala polohu hledaného objektu. Kompas se skrze znaky rozzáří a majitel kompasu ví, že se blíží ke svému cíli, když se ručičky začnou pohybovat rychleji a ukazatel bystře ukazuje směr, avšak pouze pokud je držen. Kontakt je v tomto procesu důležitý, jakmile je přerušen tak se sama Astrosféra uspí a vrátí to fixní polohy. Ale pokud je hledaný objekt v blízkosti či nalezen, kompas vydává v rukou slabý zvukový signál díky mechanismu, který stupňuje na otáčkách, jak se majitel přibližuje. Když je cíl nalezen, Astrosféra se opět vypne.
Fairchildův kompas je tedy artefaktem s velkým potenciálem, který může být využit v různých situacích. Jeho vzácnost a jedinečnost z něj dělá žádaný předmět mezi dobrodruhy, sběrateli a průzkumníky celého světa. Ačkoli mnoho lidí věří, že je to jenom legenda, stále existuje naděje, že se Fairchildův artefakt jednoho dne objeví a znovu v nás připomene sílu magie spojenou s pokrokem.
– Magický klíč jest zajímavým prvkem magie, stvořil jich několik sám Faeský kovář jenž pomáhal Pilgrimovi. Taktéž jsou poslední kousky z nich, držené v rukou Kontilliánské Církve, kde je používají Kurýři jenž pro jejich využití mají schopnost, ovšem žádná možnost jak získat magický klíč na černém trhu není. Jsou uzpůsobené tak aby je mohl využívat především vycvičený astrál, či fae jehož magická energie je vysoká.
Ovládnutí umění otevírání bran pomocí tohoto klíče není jednoduché a mnohým to trvá několik let i přes zkušeného učitele, mnozí nikdy správně bránu neotevřou. Pro běžného jedince je to pouze kus kovu, který nedokáže zapadnout do žádného zámku. Magie, která je vkládána do tohoto malého předmětu, je stále neprozkoumaná a přesahuje logiku i pro ty, kteří ji hojně využívají. Oproti klasické magii Moir, která odebírá životní energii a žádá si vysoké daně za jejich využívání, klíč pouze držiteli odebírá jeho energii. Jak přesně je zakletá magie vložena do tak malého předmětu, zůstává zatím neznámou. Je jasné, že tato magie překonává logické hranice a je velmi cenná pro ty, kteří ji dokáží správně využít. Otevírání prostoru je fyzicky i psychicky náročné a uživatel by měl vždy vědět, kam se přesně chce přemístit. Jinak by jeho cesta mohla skončit nehezky, protože poté, co je klíč vytažen ze zámku, spojení s daným místem je přerušeno a v prostoru se objevuje trhlina, zda jsou dveře nebo portál stále otevřené. Uvíznutý cestovatel, je tak navždy ztracen v černočerném Etheru. Otevírání brány je velmi specifický proces, který vyžaduje nejen správné použití klíče, ale také pevnou vůli a koncentraci uživatele. Představení si místa, které chce uživatel navštívit, je klíčové pro úspěšné otevření brány, jelikož ono místo musí uživatel znát. Samotný proces je velmi vyčerpávající a uživatel by měl být pečlivý a opatrný. Jakmile je klíč zapojen v zámku, spojení s daným místem je navázáno, stačí odemknout a otevřít dveře na ono místo.
Magický klíč je fascinujícím prvkem magie, který má mnoho tajemství a je ovládán pouze málokterými. Faejský kovář vytvořil několik těchto klíčů, které byly poté předány Pilgrimovi, ten je následně věnoval své frakci bojující proti zlu, řádu kazatelů. Všechny kousky jsou drženy Kontilliánskou Církví a jejich využití je svěřeno Kurýrům. Celkově jsou Magické klíče fascinujícím artefaktem, který poskytuje velké možnosti pro cestování kurýrů, rychlého přemístění. Při akci je čas klíčovým faktorem úspěchu. Je však nezbytné zmínit, že několik životů magický klíč promrhal a uvěznil v prázdnotě mezi dveřmi.
– Jedná se o artefakt, který je zároveň zvláštním magickým předmětem, jenž má schopnost
propojit se s duší lidí a skrze melodii jejich nitra tak přivolat ducha jejich příbuzných.
Její stvořitelkou byla Nettra, faejská míšenka, která dokončila skříňku jako dílo svého nevlastního zemijského otce. Skříňka může být aktivována pouze pomocí dvou klíčových prvků – klíče a kličky, které jí dohromady činí celistvou.
Jsou–li všechny části skříňky pohromadě, skříňka se dokáže napojit na nitro druhých a vyzařuje melodii, která rezonuje s dušemi ostatních. Tato melodie｜Ea´gan Asahi E, nazvaná jako symfonie srdce, je schopna proniknout do nitra a do podstaty duše bytosti a odhalit její nejhlubší vzpomínky na milované osoby, emoce i touhy toho, kdo na ni hraje. Pokud má dotyčný příbuzného, který zemřel, skříňka může přivolat jeho duši a umožní s ním komunikovat. Na zadní straně skříňky jsou ozdobným písmem obecné řeči napsána slova “Iluze minulosti“｜Sotether Mirai, jenž jsou varováním a zároveň připomínkou každému držiteli, že je velmi jednoduché stát se na moci skříňky závislým a zapomenout na realitu. Victor Grimm, Nettriin otec, se do historie zapsal pod přezdívkou “Nekromant z temných hvozdů“. Byl známý pro své vědecké experimenty spojené s magií a dušemi skrze něž se snažil vložit moc do rukou zemijců a také tak dojít nesmrtelnosti. Nettru našel jako zvláštní dítě v jednom ze sirotčinců Maztalfatu. Rozhodl se jí ujmout a vzal ji s sebou domů na Yáchelovy Ostrovy se záminkou udělat z ní svou pomocnici a zasvětit ji do tajů vědeckého řemesla. Tak se také stalo, avšak jejich idylický život neměl příliš dlouhého trvání. Za ty roky se malá rodina Grimmových značně stěhovala, Netrra byla udržována v pozadí, skryta před radou. Jelikož jako míšenka by byla zabita. Už jen to, že se dožila dospělosti bylo chvályhodné.
Pravda o Victorových šílených experimentech se dostala na světlo a rozhořčila samotnou Radu šedých o mnoho let později. Mocenské společenství, které dbá na udržování rovnováhy ve světě fae takové to chování nevidí rádo. Nakonec členy S´illium Senne byl Victor Grimm zbaven života a o několik let později došla stejného osudu i adoptivní dcera Nettra, která se rozhodla v jeho experimentování dále pokračovat, čímž si rovněž podepsala svůj rozsudek smrti. Než zemřela, podařilo se jí dokončit otcovo vrcholné dílo, hrací skříňku, s pomocí které se s ním mohla ještě naposledy shledat. Skřínka se stala tak jakýmsi posledním Netrriiným odkazem na svého otce. Nyní je však tento prazvláštní artefakt dávno zapomenut a ztracen v hlubinách toku času. Podle legendy je skříňka předmětem trvale očarovaným aerou Deum a jejím vytvořením tak Nettra porušila zásady Sličného lidu. Z rozhodnutí rady byla Netrra rozčtvrcená a každá z jejích částí těla byla odnesena do jiné části Astorie, aby její krev byla prospěšnou přírodě alespoň po její smrti.
– Magické stély Elilath patří mezi posvátné artefakty, které byly vytvořeny posledním faehanem, jakožto pomoc a ochrana pro bezbranné faejce v době válek. Když se blížila doba temnoty a bylo třeba posílit ochranu faejských osad, uchýlil se k prastaré magii faehanů, jeho předků, rozhodl se tak vytvořit tyto magické artefakty. První stélu vytvořil ze zářícího belerithu, který mu sám darovala Matka Země, a postupně vytvořil další stély, které se umístily na strategická místa po celém známém světě. Samotné stély mají nejrůznější tvary a velikosti. Ty největší z nich jsou stále funkční a můžeme je nalézt i například na Ostrově Hanai, ovšem nyní jsou funkční stély velkou vzácností. Každá stéla Elilath má svůj vlastní příběh a za sebou skrývá mnoho tajemství a legend. Jedna z nejznámějších a prastarých stél se nazývá Elithyria a nachází se na vrcholu nejvyšší hory právě na ostrově Hanai.
Podle pověsti poskytuje ochranu, proto se tento ostrov nazývá taktéž mizející, může za to magická ochrana právě stély Elithyria. Další známou starou stélou je Nalathriel, která se nachází hluboko pod mořskou hladinou pod Yáchelovými Ostrovy. Tato stéla má moc chránit mořské bytosti před nebezpečím, proto se v okolí ostrovů nenachází obří vodní predátoři. Její účinek se projevuje zejména i během bouří, kdy dokáže uklidnit neklidné vlny a ochránit obyvatele ostrovů. Další stará stéla Zelieath se nachází na Piryijích, právě proto tamější ostrovy mohou levitovat.
Stély Elilath jsou nedílnou součástí faejské kultury a poskytují ochranu a podporu v obtížných časech. Jejich magická síla je velkým darem pro všechny faejce a je třeba dbát na to, aby byly zachovány a chráněny pro budoucí generace. Každá stéla má svůj vlastní osud a účel a je na faejcích, aby je pečlivě chránili a udržovali. Menší stély naopak mohou stále fungovat, ale i nemusí. Můžeme je nalézt po celé pevnině Astorie. Samotná stéla čerpá svou sílu z hvězdného prachu, kterému se říká belerith. Dnes již spousta stél je opuštěných, pokud ovšem nechrání svou silou faejská místa. Existují dokonce stély, které slouží k udržení magické rovnováhy ve světě a chrání fyzické i magické uzly před zkázou.
Ovšem v dnešní době je málo faejců, kteří rozumí síle stél a dokáží je správně používat. Pokud se stéla nachází na jednom místě příliš dlouho, okolní vegetace díky síle hvězdných kamenů začíná pomalu levitovat, síla stély je tak silná, že postupem času začíná ovlivňovat celé okolí a může dokonce měnit prostředí kolem sebe. Samotná stéla čerpá svou energii ze svitu luny. Magie stél je spojena s magií hvězd a měsíce a jejich síla se projevuje v podobě světelných záblesků v období perseid. Faejci věří, že stély mají svou vlastní inteligenci a vědomí a že dokáží komunikovat s duchy přírody a jinými magickými bytostmi. Co je na tom pravdy, ovšem nikdo nemá zdání. Většina faejských osad zapomněla na pradávné znalosti a stély zůstávají opuštěné a zanedbané, či některé z nich na zpustošených místech sami faejci plení právě kvůli aktivnímu belerithu. Ten, když je ze stély vyjmut, znefunkční danou stélu a magická ochrana místa opadne. Kameny pak na onom místě své působnosti zarůstají a postupem času se rozpadají.
Stéla je pokryta zvláštními runami, které se mění a září pod vlivem magické energie. Když se na ono místo pod ochranou přiblíží cizinec, mlha kolem něj zhoustne a zahalí jej do svého tajemného oparu, ve kterém se většinou jiné rasy ztrácejí a nemohou nalézt cestu zpátky, či jedinec dojde opět na stejné místo, na kterém vkročil na chráněné místo.
– Belerith, známý také jako Hvězdný prach nebo Padlá hvězda, je vzácný minerál s magickými vlastnostmi, jenž na sebe váže energii z měsíčního svitu. Tento minerál je jedním z nejcennějších surovin na Astorii a byl kdysi hojně využíván k vytváření artefaktů, které na sebe dokázaly vázat magii.
.png)
Čisté belerithium, tedy rozdrcená forma, má černo fialovou barvu s jemným namodralým podtónem a téměř průhlednou strukturu. Jeho povrch se třpytí jako tisíce hvězd na noční obloze, což dává tomuto minerálu jeho charakteristický vzhled. Podle legendy bylo první nalezené belerithium vytvořeno a využíváno ještě za dob nejmocnějších Faehanů, z padlé hvězdy, která se ve věcech bohů zhmotnila a při dopadu se rozštěpila a dopadla Astorii.
Magické vlastnosti belerithu jsou mimořádně silné a unikátní, protože tento minerál je schopen absorbovat energii měsíčního svitu a následně ji uvolňovat v podobě svázané magie. Belerithium je také schopno posilovat a zesilovat magické účinky jiných surovin, kameny při dlouhodobém působení belerithu černají a vytvářejí se na nich fialové rozpuky. Často si tento infikovaný kámen mohou obyvatelé splést s obsidiánem, ten však ve světě Astorie neslouží jako umocnovač, nýbrž jako pouhý vodič.
Cena zpracovaného belerithia je velmi vysoká a je považováno za nejluxusnější surovinu, kterou si mohou dovolit pouze ti nejbohatší a nejmocnější. Lze jej přidávat do nejrůznějších slitin a našel si zájem ve šperkařském průmyslu. Taktéž bylo zjištěno, že čisté belerithium v kulce v kombinaci se střelným prachem má daleko ničivější efekt a nocturnám dokáže zabránit v hojení. Každý neopracovaný kámen čistého belerithu je jedinečný a jeho cena závisí na velikosti a kvalitě daného exempláře. Jeho cena může být vysoká, ale výsledky, které s ním lze dosáhnout, jsou nepopsatelné a nepřekonatelné pro ty, kteří si dokážou využít jeho magických schopností k plnému potenciálu. To byl například Faejský kovář, jenž využil belerith k posílení magických stél Elilath. Avšak tajemství stél je dnes již velkou neznámou i pro samotné faejce.
Naleziště belerithia jsou extrémně vzácná a nacházejí se pouze na specifických místech, kde se spojují magické energie a měsíční svit, právě tam nejčastěji dopadá ona hvězda. Zvláštností belerithu, je že pokud dopadne a po mnoho let spočine na nějakém místě neobjeven, sám krystalizuje a dál roste. Celosvětové rozšíření čistého belerithia je omezené a pouze velmi málo zemí disponuje těžebními licencemi na tento vzácný minerál. Lovci padlých hvězd jsou drobnou skupinou, která se vydává na průzkumy dopadů v období perseid. Ve většině faejských komunit je belerithium považováno za symbol moudrosti a síly, také jako “dar bohů” a je uctíváno jako posvátný kámen, jehož krádež z funkčních stél, které chrání faejské obyvatele, se trestá.
